V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

RAŠLOVÁ, Marta

Marta RAŠLOVÁ (* 1950 Bratislava)  – slovenská herečka. Od útlého dětství až do dospívaní se věnovala baletu. Ještě ani nechodila do školy, když ji v bratislavském Pionýrském paláci objevili filmaři a pozvali na kamerové zkoušky do Prahy pro představitelku holčičky do připravovaného filmu K. Kachyni Práče. Tehdy ji nevybrali, protože její chlapecký partner byl o něco menší. Teprve jako šestnáctiletá konzervatoristka pronikla do světa filmu malou dívčí úlohou v Barabášově satiře na tuzemský turistický ruch Tango pre medveďa (1966). Následovaly další herecké příležitosti, většinou postavy přitažlivých a vnadných plavovlásek, ve filmu (Zmluva s diablom, 1967; Sladké hry minulého leta, 1969; Slávnosť v botanickej záhrade, 1969; 322, 1969), televizi (Prípad jasnovidca Hanussena, 1969) a bratislavském Divadle na korze (1969–71). Mezitím z konzervatoře po roce odešla a vzdělání dokončila až maturitou na polygrafické škole, kterou studovala při zaměstnání. Filmy natáčela nepravidelně dál, ale její role v nich již ztrácely na významu. Její půvaby však patřičně vynikly ve dvou českých filmech, jejichž tvůrci se v odlišném žánrovém rámci zabývají problémy současné mládeže. V Kachlíkově příběhu s kriminální zápletkou Jezdec formule risk (1973) ztělesnila krásnou, mravně narušenou dívku Marii Růžičkovou zvanou Rosmery, rafinovaně zneužívající city kamaráda (A. Okuněv) z party mladých delikventů. Její divácky nejvděčnější úlohou už patrně navždy zůstane jedna z titulních hrdinek Herzově komedie Holky z porcelánu (1974), vnadná Slovenka Helena, jejíž kariéra zpěvačky, po které jako pracovnice velkoskladu porcelánky touží, ustoupí nejspíš mateřským povinnostem, jak naznačí závěr filmu. V posledních dvou desetiletích se připomněla na plátně především ve filmu Martina Šulíka Všetko čo mám rád (1992), Záhrada (1995) a Krajinka (2000). Vedle filmování vystřídala až do svého předčasného odchodu do důchodu různá zaměstnání, pracovala jako kreslička ve stavební firmě, grafička v Inchebě a kulturní pracovnice. Příležitostně účinkovala i na bratislavských jevištích (Nová scéna, Divadlo Lasici a Satinského).
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!