POZNEROVÁ, Ela/Eliška/Ella

Ela/Eliška/Ella POZNEROVÁ provdaná Horáková (* 28. 5. 1906 nebo 1909 Vídeň, † 27. 2. 1991 Praha) – herečka. Studovala herectví na dramatickém oddělení Pražské konzervatoře u Marie Laudové-Hořicové (absolvovala roku 1924). V sezoně 1924–25 hrála v Divadle Rokoko, poté pokračovala ve vzdělávání na Dramatické konzervatoři v Paříži (1925–26). Do Národního divadla v Praze byla angažována roku 1926, zprvu na zkušební pobyt a pak jako členka činohry (1927–40). Roku 1940 byla z divadla kvůli rasovým důvodům propuštěna. V poválečných letech vystupovala pohostinsky v různých divadlech (Divadlo města Žižkova) a občas i v záskocích v Národním divadle, kam se natrvalo vrátila, nejprve jako inspicientka činohry (1954–62) a pak až do svého penzionování (1970) znovu jako herečka. Mládí a krása ji předurčovaly k rolím dívčích postav, jež tvořily většinu jejího repertoáru v první etapě působení v Národním divadle až do násilného opuštění této scény během okupace. Vynikala především v nejrůznějších společenských komediích, v konverzačních hrách soudobé anglické a francouzské provenience. Hrála četné varianty průměrné mladé ženy všedních dnů, nikoliv mezních situací a tragických konfliktů. Dlouholetá pauza však příliš narušila kontinuitu jejího herectví, proto již v závěru své jevištní dráhy nedostala větší možnost uměleckého uplatnění. Se vstupem do Národního divadla se ocitla také poprvé před kamerou jako zamilovaná Žofie, sestra hlavní hrdinky (Marta Mayrová) v dramatu režiséra M. Hajského Werther (1926). V dalším němém filmu, dramatu M. Friče Chudá holka (1929), ztělesnila snoubenku architekta Jánského (J. W. Speerger). Vedlejší úlohou Markéty Dellové debutovala ve zvukovém filmu, společenském dramatu Žena, která se směje (1931), které natočil v pařížských ateliérech Gaumontu div. režisér Jan Bor. Do okupace se představila na plátně ještě ve čtyřech hlavních i podružnějších postavách: záletné dámičky Margot de la Monty v operetě režiséra Josefa Medeotti-Boháče Děvčátko, neříkej ne! (1932), bezohledné a prolhané Pavlíny, pozdější ženy nešťastného kupce Žemly (F. Smolík) ve Fričově dramatu podle románu Ignáta Herrmanna U snědeného krámu (1933), film. herečky v Haasově a Vávrově komedii Velbloud uchem jehly (1936) a slečny Lotty Roubínkové ve Vávrově přepisu Jiráskova románu Filosofská historie (1937). Za protektorátu se mihla pouze jako zákaznice v Borského zfilmování Tylovy hry Paličova dcera (1941). Znárodněná kinematografie jí nabídla už jen deset epizodních rolí, jako byla např. manželka profesora Lébla (R. Walter) v Krškových Mladých letech (1952), švadlenka Julinka Stárková v Krškově Měsíci nad řekou (1953), sousedka ve Weissově adaptaci Otčenáškovy novely Romeo, Julie a tma (1959), hubatá žena v Brynychově příběhu Neschovávejte se, když prší (1962) a různé dámičky ve filmech Tarzanova smrt (1962), Svět otevřený náhodám (1972), Šestapadesát neomluvených hodin (1977). Naposledy se objevila jako babka v Papouškově hořké komedii Všichni musí být v pyžamu (1984). Ojediněle se objevila i na tv. obrazovce (Jejich den, 1962; Někoho jsem zastřelil, 1976).

Váš e-mail
E-mail příjemce

POZNEROVÁ, Ela/Eliška/Ella

Odeslat odkaz na heslo Ela/Eliška/Ella POZNEROVÁ