V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

POSPÍŠIL-BORN, Vladimír

Vladimír POSPÍŠIL-BORN (* 19. 3. 1896 Praha, † 25. 4. 1966 Praha)filmový režisér, výrobce a herec. Všeobecné div. vzdělání získal u K. Želenského a roku 1913 nastoupil div. dráhu. Se vznikem republiky však obrátil svůj zájem a tvůrčí ambice zcela na oblast kinematografie, kde byl nejprve angažován jako herec výrobnou Excelsiorfilm a následujícího roku působil také u společnosti Weteb. Jako výbojný, podnikavý duch, toužící po umělecké nezávislosti, založil již roku 1920 vlastní společnost Rival-Bohemian-Film, ve které během dvou let její existence natočil jako režisér a mužský herecký protagonista čtyři filmy různých žánrů (ženské hrdinky v nich hrála sličná M. Jansová): Ďáblův mlýn (1921), Karnevalový pastel (1921), Pomsta moře (1921) a Steeple Chase (1922), z nichž se dochovala jen malá část druhého z nich. Poté v dalších 15 němých a 32 zvukových filmech hrál zpočátku hlavní, ale pak již výhradně epizodní role. Zpravidla představoval vojáky a armádní důstojníky (Československý Ježíšek, 1918; Šest mušketýrů, 1925; Batalion, 1927; Dobrý voják Švejk, 1931; Poručík Alexander Rjepkin, 1937; Otec Kondelík a ženich Vejvara, 1937), novodobé šlechtice (Utrpením ke slávě, 1919; Pražský flamendr, 1926; Prach a broky, 1926; Jan Výrava, 1937; Zlaté dno, 1942), velkopodnikatele, bankéře a průmyslové magnáty (V cizím revírů, 1934; Advokátka Věra, 1937; Tři vejce do skla, 1937), ředitele různých podniků a veřejných zařízení (Kariéra matky Lízalky, 1937; Svatební cesta, 1938; Ulice zpívá, 1939; Rukavička, 1941; Nebe a dudy, 1941) a vyšší a vysoké úředníky (Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, 1932; Žena, která ví, co chce, 1934; Vyděrač, 1937; Klapzubova jedenáctka, 1938; Dědečkem proti své vůli, 1939). Naposledy se objevil jako hráč v herně ve Vávrově dramatu Šťastnou cestu (1943) a po boku K. Högera jako člen klubu spisovatelů detektivek Stopa v Zelenkově a Nového parodické komedii Čtrnáctý u stolu (1943). V německém filmu účinkoval jako Waldemar Born už od roku 1934 a pak i za nacistické okupace. A právě to mu znemožnilo po válce nejen další natáčení (nehledě na to, že jeho typ nemohla znárodněná kinematografie "vystát"), ale musel se živit manuálně a zemřel v zapomenutí.

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!