V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

POPELKOVÁ, Marie/Mimi

Marie/Mimi POPELKOVÁ (* 16. 3. 1906 Praha, † 1977 Praha)  – herečka a operetní zpěvačka. V letech 1927–31 sbírala herecké zkušenosti v různých div. společnostech. Po angažmá v Jihočeském národním divadle v Českých Budějovicích (1931–33) opět vystřídala až do roku 1945 řadu div. společností (za okupace byla přední subretou operetního souboru Východočeské společnosti). Po válce působila jako ředitelka různých divadel (1945–56) a pak až do odchodu do důchodu (1965) vedla propagační oddělení Pražského kulturního střediska. Do české kinematografie vstoupila roku 1937 současně třemi epizodkami: animírka ve Vávrově dramatu Panenství, obyvatelka periferie v burianovské komedii Falešná kočička a návštěvnice staropražské hospody zvané Batalion v Cikánově dramatu Batalion. O její návrat před kameru se postarala – opět nepatrná – role baronky Portheimové v Krškově historickém dramatu Revoluční rok 1848 (1949). Šlechtickými tituly se honosily i její postavičky ve filmech Každá koruna dobrá (1961) a Tajemství velikého vypravěče (1971). V pohádkách Šíleně smutná princezna (1968) a Radúz a Mahulena (1970) zase oblékla kostým dvorních dam. Až do své smrti se objevovala na plátně v podružných úlohách, např. svatebčanky (Fantom Morrisvillu, 1966), dámy na přehlídce (Dáma na kolejích, 1966), příbuzné (Happy end, 1967), sousedky (Dívka s třemi velbloudy, 1967). Často hrála různé stařenky (Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc?, 1969; Ďábelské líbánky, 1970; Sedmého dne večer, 1974; Volání rodu, 1977). Ve vančurovském triptychu Luk královny Dorotky (1970) ji obsadil režisér Jan Schmidt do každé povídky: představovala žebračku (Brusič nožů), matku slečny Elis (Konec vše napraví) a služebnou Colettu (Dobrá míra).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!