V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

POPELÍKOVÁ, Nina

Nina POPELÍKOVÁ (* 14. 10. 1920 Praha, † 18. 4. 1982 Praha)  – herečka; manželka herce O. Sklenčky. Pocházela ze smíšené rodiny: matka byla Ruska a otec, český důstojník a ruský legionář, pracoval jako vojenský stavitel. Od čtyř let vyrůstala už jen s otcem, neboť matka se vrátila do své vlasti (k rozluce jejich manželství došlo posléze na dálku). Studovala na internátních školách, a i když inklinovala k hudbě, nakonec dala přednost herectví. Po absolvování pražské Státní konzervatoře (1943) hrála v oblastních divadlech v Třebíči (1943–44), Táboře (1944–45), Teplicích (1945–49) a Liberci (1949–51). Od roku 1951 až do odchodu na odpočinek (1976) byla nepřetržitě členkou Ústředního divadla čs. armády, respektive Divadla na Vinohradech. Její realistické herectví nacházelo dostatek výrazných charakterních rolí. Hrála lidové postavičky i noblesní dámy ze společnosti, postavy z antických tragédií i postavy současných žen, kterým nescházel intelekt a suchý humor (Viktorka z dramatizace Babičky, Armanda z Molièrových Učených žen, Sofoklova Elektra, Lydie Pavlovna z Gorkého Barbarů, paní Higginsová z Pygmaliona, Ingabjörg z Nápadníků trůnu, Eliza Gantová v dramatizaci románu T. Wolfeho K domovu se dívej, anděle, královna Eleonora z Dürrenmattova Krále Jana, Albertina Printová ve hře Lilian Hellmanové Odložené sny, kuplířka v Krčmě pod zeleným stromem aj.). Herecké schopnosti poprvé poměřila s objektivem kamery ve školním filmu Strach (1956) posluchačky FAMU Vlasty Janečkové. Pravidelnou spolupráci s filmem navázala až koncem 50. let epizodkami kadeřnice v dramatu J. Krejčíka Probuzení (1959) a ošetřovatelky Běly v komedii Z. Podskalského Kam čert nemůže (1959). Následovaly role žen, manželek a matek městských i venkovských. S V. Lohniským tvořila manželskou dvojici v Novákově komedii Žalobníci (1960), s G. Nezvalem představovali rodiče malé holčičky v Malém Bobšovi (1961), po boku D. Papeže byla udřenou a životem roztrpčenou ženou notorického alkoholika a nepříliš dobrou matkou mladého Káji zvaného Kočka (L. Janský), v psychologickém příběhu Ivo Nováka Na laně (1963), manželkou chirurga Kirchenbrucha (M. Růžka) byla v Hoblově sci-fi grotesce Ztracená tvář (1965), advokáta Jambora (I. Prachař) v Podskalského komedii Ženu ani květinou neuhodíš (1966) a energickou snoubenkou kotláře Ferdinanda (J. Rozsíval) ve Fričově zfilmování Bassových próz Lidé z maringotek (1966). Jinde se vyskytovala v postavách různých příbuzných: hrála sestru listonoše Škvora (F. Šolc) v Pinkavově psychologické detektivce Mlčení mužů (1969), tetu mladého kralevice Karla (J. Hanzlík) v Steklého historické komedii Slasti Otce vlasti (1969), švagrovou starého inkasisty Krále (V. Brodský) v Sequensově detektivce Smrt černého krále (1971), švagrovou přednosty pražské kliniky (K. Höger) a matku neúspěšného studenta medicíny (O. Vízner) v Sequensově psychologické detektivce Pokus o vraždu (1973), matku bezcharakterního Tomáše Grosse (J. Klem) v Schulhoffově kriminálním filmu Osud jménem Kamila (1974), matku mladé Markéty (M. Logojdová) ve Vláčilově psychologickém dramatu Dým bramborové natě (1976) a matku gynekologa doktora Johna (J. Menzel) v komedii Hra o jablko (1976). Hrála i ženy nejrůznějších profesí: úřednice (Oranžový měsíc, 1962; Deváté jméno, 1963; Nejlepší ženská mého života, 1968), ošetřovatelku (Ďábelské líbánky, 1970), uklízečku (Co je doma to se počítá, pánové…, 1980), venkovanku (Něco je ve vzduchu, 1980) i městskou dámičku (Konečně si rozumíme, 1976) aj. Ačkoliv jí nikdy nebyla před kamerou souzena hlavní nebo titulní role, přesnou charakteristikou těchto vedlejších postav se zařadila mezi užitečné herečky českého filmu. Častým hostem byla také na tv. obrazovce, kde kromě bakalářských příběhů vytvořila řadu postav v pohádkách (Poklad krále Davida, 1973; Čertova nevěsta, 1975), inscenacích (Matušovci, 1958; Soudruzi, 1962; Úsměvy mistrů, 1962; Vražda potřebuje reklamu, 1964; Polka jede do světa, 1965; Zločin pátera Amara, 1968; Prodej, 1970; Kat nepočká, 1971; Výhra kapitána Kotrby, 1981) a seriálech (Soudničky, 1967; Hříšní lidé Města pražského, 1968–69; F. L. Věk, 1971; 30 případů majora Zemana, 1974–79; Chalupáři, 1975; Malý pitaval z velkého města, 1982). Do povědomí diváků vstoupila zejména jako vrchní sestra Jáchymová v oblíbeném seriálu Nemocnice na kraji města (1978, 1981). Nedílnou součástí její bohaté pracovní náplně byl i rozhlas a dabing. Věnovala se též výtvarné tvorbě (olejomalba, kresba, grafika, ex libris).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!