V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

POLLERTOVÁ-TROJANOVÁ, Klára

Klára POLLERTOVÁ-TROJANOVÁ (* 17. 9. 1971 Praha)herečka; pravnučka operního pěvce a režiséra E. Pollerta, dcera vědce Emila Pollerta (* 1938), sestra lékaře a kanoisty Lukáše Pollerta (* 1970) a manželka herce I. Trojana. K filmování se dostala už jako osmiletá školačka, když byla vybrána pro roli Hafie, dcerky manželů Hordubalových L. Geprtová a Anatolij Kuzněcov) v baladě Hordubal (1979), kterou na motivy stejnojmenného románu Karla Čapka natočil Jaroslav Balík. Jako typ okaté usměvavé holčičky s dlouhými černými vlasy pak byla obsazována do epizodních i větších rolí v televizi. Popularitu u nejmladších diváků jí přinesla zejména úloha Ali, kamarádky „slavného matematika“ Adama Bernaua (Viktor Král) v Polákově fantastickém seriálu Návštěvníci (1981–83). Už na základní škole se nadchla pro divadlo, ale na konzervatoř nebyla přijata ani napotřetí, proto studovala střední odborné učiliště spojů v Praze (1986–89). Současně pokračovala v úspěšné herecké dráze před film. kamerou, kde její křehký půvab nalezl uplatnění v postavách citlivých a jemných dospívajících dívek a slečen ve filmech V. Drhy (Do zubů a do srdíčka, 1985; Muka obraznosti, 1989), J. Menzela (Vesničko má středisková, 1985) a Ivo Nováka (Operace mé dcery, 1986). Tuto galerii završila úlohou svůdné gymnazistky Evy, která chvilkově podlehne kouzlu svérázného „spolužáka“, ve skutečnosti však ženatého třicetiletého sociologa (M. Šteindler) ve Šteindlerově komedii Vrať se do hrobu (1989). Základní herecké zkušenosti na jevišti získala v amatérských divadlech Iris a Kytka. S touto průpravou složila úspěšně zkoušky na DAMU, po jejímž absolvování (1993) dala před nabídkou angažmá v Národním divadlem, kde hostovala (Sbohem Sokrate), přednost spolužákům a jejich společnému dobrodružství v Činoherním studiu v Ústí nad Labem (Procitnutí jara, Tři mušketýři, Romeo a Julie). Po třech sezonách přešla do pražského Divadla pod Palmovkou (Život je sen, Dům doni Bernardy, Jak se vám líbí, Nebezpečné vztahy) a od roku 2000 je členkou Švandova divadla (Klářiny vztahy, Bouře, Znalci, Ženitba, Oko za oko, Vášeň jako led, Žebrácká opera, Periférie, Mandragora). Ve svých jevištních kreacích dokáže být stejně tak nevinně vroucnou a líbezně něžnou bytostí jako veselým a výbušně temperamentním diblíkem nebo proradnou vášnivou potvorou. Zvraty v náladách sděluje lehce, jakoby mimochodem, přechází nenásilně od divokého, jásavého veselí ke klidu, mírnosti a pokoře. Po delší přestávce se znovu objevila na plátnech kin jako důsledná a ekologicky založená manželka pomateného podnikatele (I. Trojan) v Ondříčkově černé komedii Jedna ruka netleská (2003) a jako nešťastná Karla, která se trápí svou neplodností, potížemi se stárnoucí matkou-kleptomankou (I. Janžurová) a věčnými nevěrami svého manžela (J. Kronera ml.), v černé komedii Poločas rozpadu (2007) debutujícího slov. režiséra Vladimíra Fischera. Mezitím se širší veřejnosti připomínala na tv. obrazovce mj. v pohádkách (O princi Truhlíkovi, 1995; Pohádka o lidech a Boží lékárně, 1995; Není houba jako houba, 1996; Vojtík a duchové, 1997; Cyprián a bezhlavý prapradědeček, 1997) či jiných inscenacích a filmech (Přepadení, 1999; Archiv, 2009) a dalším seriálu (Laskavý divák promine, 1994).

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!