V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

POKORNÁ, Jaroslava

Jaroslava POKORNÁ (* 2. 8. 1946 Praha)  – herečka; dcera překladatele, spisovatele a divadelního dramaturga Jaroslava Pokorného (1920–1983) a sestra herce a režiséra I. Pokorného. Maturovala na gymnáziu v Hellichově ulici v Praze, kde působila v dramatickém kroužku. Během studia herectví DAMU (1963–68) hostovala v Divadle na Vinohradech a Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého, kam po absolvování školy nastoupila do trvalého angažmá. Když se roku 1991 tato scéna přejmenovala na Labyrint, přešla do nového souboru, ale na rozdíl od většiny kolegů z bývalého Realistického divadla v něm setrvala až do zániku této scény (1998). Poté byla nějakou dobu bez angažmá. Pracovala jako lektorka taneční výchovy v základní umělecké škole v Modřanech, poté ve Společnosti Duha pro integraci lidí s mentálním poškozením a nakonec jako nápovědka v Divadle v Dlouhé. Hostovala na různých scénách v Praze (Divadlo v Řeznické, Dejvické divadlo) i mimo metropoli (Příbram, Kladno, brněnská Husa na provázku). Improvizační schopnosti si prohloubila postgraduálním studiem na katedře autorského divadla a pedagogiky u profesora I. Vyskočila na DAMU (1999), kde působí jako odborná asistentka. Od roku 1998 je členkou Divadla v Dlouhé. Na jevišti začínala komickými rolemi naivek, veselých a temperamentních dívek z lidu, které pak vystřídaly složitější charaktery. K jejím hereckým výrazovým prostředkům, opírajícím se o přesnou tvořivou metodu a intelektuální vyspělost, patří hravost a schopnost improvizace, ale i důsledná výstavba role s důrazem na výrazné rysy charakteru, přesné pointování a jasné významy. Z jejího prvního třicetiletého angažmá zaslouží jmenovat aspoň její Helenu v Milencích z kiosku, Dorotku ve Strakonickém dudákovi, Kateřinu ve Zkrocení zlé ženy, Mášu v Rackovi, Roxanu v Cyranovi z Bergeracu, Slávku Hlubinovou v Měsíci nad řekou, Aňu ve Višňovém sadu, Ibsenovu Hedu Gablerovou, Kunigundu v Candidovi, Smeraldinu ve Sluhovi dvou pánů či Luisu v Havlově Asanaci. Svými hereckými schopnostmi v postavách rázovitých postarších a starých žen obohatila repertoárový profil Divadla v Dlouhé (Mámení mysli, Kabaret Undine, Soudné sestry, Past na myši), kde největšího diváckého a kritického ohlasu dosáhla rolí čtrnáctileté Hedviky v Nebeského inscenaci Ibsenovy Divoké kachny (Cena Alfréda Radoka za ženský herecký výkon roku 2005). Před kamerou začínala ještě jako studentka menšími úlohami zdravotní sestry Oliny v milostném příběhu Pavla Kohouta Sedm zabitých (1965) a pokojské v Brynychově filmu Souhvězdí Panny (1965). Za protagonistku svého školního filmu podle Babelovy povídky Hřích boha (1969) si ji vybrala posluchačka FAMU a posléze slavná polská režisérka Agnieszka Holland. Ztělesnila v něm věčně těhotnou pokojskou Arinu, kterou se marně snaží odprosit samotný pánbůh (F. Kovářík) za její nešťastný život. Byla to zatím její jediná hlavní film. role. Ani v následujícím desetiletí jí příliš úkolů od filmařů nevyplynulo. Na plátně se objevila pouze jako recepční v hotelu (Smrt si vybírá, 1972) a obyvatelka pravěké osady (Volání rodu, 1977). Nejplodnější se ukázala být až 80. léta, ale ani tehdy se velikost a závažnost jejích film. rolí nelišily od těch předchozích. Hrála služku v historicko-dobrodružném filmu Poslední propadne peklu (1982), učitelku v dětské komedii Vyhrávat potichu (1984), dělnici v okupačním dramatu Zastihla mě noc (1985), zdravotní sestru v příběhu dospívající dívky Hry pro mírně pokročilé (1986). Dominantní pozici v její film. tvorbě zaujímají postavy manželek a matek, které ztvárnila v pohádce (O zatoulané princezně, 1988), komediích (Zlatá slepice, 1980; Městečko, 2003) i dramatických příbězích (Zvláštní bytosti, 1990; Smradi, 2002). Výstižně charakterizovaný portrét stárnoucí ženy, terorizující přehnanou mateřskou láskou a všudypřítomností svou retardovanou dceru, podala v úloze maminky hlavní hrdinky Olinky Šimákové (K. Holánová) v Morávkově smutné komedii Nuda v Brně (2003). Nedostatek film. příležitostí jí dlouho vynahrazovala aspoň televize četnými rolemi v inscenacích (Dino, 1967; Hádavá pohádka, 1969; Alexandre Dumas starší, 1970; Otcové a děti, 1972; Schovanka, 1972; Jana Eyrová, 1972; Josefina, 1973; Farma, 1982; Území strachu, 1986; Sardinky aneb Život jedné rodinky, 1986) a seriálech (F. L. Věk, 1971; Byl jednou jeden dům, 1974; Vlak dětství a naděje, 1985; Šípková Růženka, 2001; Okresní přebor, 2010). Své dětské vzpomínky s groteskními zážitky normalizačního bezčasí a polistopadové éry shrnula v knize Maminka není doma (2006).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!