PLEYOVÁ, Eliška/Elisa/Iška
Eliška/Elisa/Iška PLEYOVÁ vl. jm. Plochová (* 8. 7. 1910 Praha, † 8. 9. 1942 Uherské Hradiště; sebevražda) – manekýnka a herečka. Počátkem 30. let se z vyučené švadlany díky půvabu vypracovala jako manekýnka s přezdívkou Iška ve známém módním salonu Hany Podolské, kde si zajímavé tváře všiml režisér G. Machatý. Na jeho radu se zúčastnila film. konkursu pro představitelky studentek do Vančurova a Innemannova dramatu Před maturitou (1932). Nevybrali ji do sboru studentek, ale získala roli profesorky Jansové. Současně se na plátně objevila v úloze nevěrné manželky jednoho z dvojice smolařských hrdinů Pepíka (J. Voskovec) v Honzlově komedii Peníze nebo život (1932). Galerii film. postav postupně rozšířila o téměř dvacet položek, mezi nimiž figurovaly manekýnky a modelky (Děvčátko, neříkej ne!, 1932; Anita v ráji, 1934; Švadlenka, 1936; Slečna matinka, 1938; Okouzlená, 1942), majitelky módních salonů (Dívka v modrém, 1939; Madla zpívá Evropě, 1940), ale též vychovatelka (Diagnosa X, 1933), sekretářka (Dědečkem proti své vůli, 1939), členka klubu (Velbloud uchem jehly, 1936), přítelkyně či kamarádka (Žena na rozcestí, 1937; Mořská pana, 1939), nemocniční sestra (Panenství, 1937), animírka (Irčin románek, 1936), bardáma (Důvod k rozvodu, 1937) či tanečnice (Svátek věřitelů, 1939). K divadlu ji přivedl pak O. Nový, v jehož hudebních veselohrách (Kavárnička, Moje sestra a já) získala první jevištní zkušenosti, které poté zúročila jako subreta v Zemském divadle v Brně (Balalajka) a pražském Tylově divadle (Srdce za milion), ale je doložena i souboru Divadla Vlasty Buriana. K posledním film. rolím patřila návštěvnice penzionu u G. Hašlera ve filmu Host do domu (1942). Podle svědectví vyskočila z nemocničního okna, než jí tam stačilo zatknout gestapo.