PIŽLA, Jarka/Jaroslav
Jarka/Jaroslav PIŽLA vl. jm. Jaroslav Stehlík (* 9. 4. 1903 Praha, † 21. 7. 1963 Praha)
–
herec. V letech 1921–23 zpíval ve sboru smíchovské Arény a jako kabaretiér začínal v podniku zvaném U politické mrtvoly. Dále hrál v divadle Komedia v Lucerně (1923–26), kde začal používat pseudonym Pižla. Vystřídal ještě jiné kabaretní scény, účinkoval v Montparnassu (1927–28) a U Rozvařilů (1935–36). Pak dělal zprostředkovatele na seznamovacích večírcích. Psal kuplety a písňové parodie. Povaha jeho hereckého projevu formovaného kabaretní zkušeností těžila z výrazné fyziognomie plebejského typu, z dobráckého výrazu obličeje, v jehož pitvorných grimasách se široký úsměv rychle mění až ve škleb. Od poloviny 20. let byl filmaři využíván pro epizodní figurky prostoduchých a ušlápnutých lidiček. V deseti němých a osmnácti zvukových filmech hrál venkovské chasníky (
Děvče z hor, 1924;
Vyznavači slunce, 1925), vesnické blázny (
Svéhlavička, 1926;
Babinský, 1926), obecního slouhu (
Bludné duše, 1926), zahradníkova pomocníka (
Milenky starého kriminálníka, 1927), lupiče i hlídače ve věznici (
Pražský kat, 1927), mládka ve mlýně (
Z českých mlýnů, 1929), tovaryše (
Skalní ševci, 1931;
Otec Kondelík a ženich Vejvara, 1937), bezzubého vojáka (
Život vojenský – život veselý, 1934), číšníky (
Siréna, 1947;
Soudný den, 1949), kamelota (
Kariéra, 1948), vězně koncentračního tábora (
Přežil jsem svou smrt, 1960), návštěvníky veřejných akcí (
Příběh jednoho dne, 1926;
Svět patří nám, 1937;
Mstitel, 1959) a hosty restauračních podniků (
Nezlobte dědečka, 1934;
Pozdní láska, 1935;
Železný dědek, 1948). S Ferdou Žižlou a
J. Bohdalovou vytvořil trojici hrdinů film. grotesky, která byla v tisku ohlašována pod různými názvy (mj.
Pižla a Žižla hledají práci a
Pižla a
Žižla na cestách), ale zůstala nedokončena a zachovala se jen v němé nesestřižené podobě. Nejpůsobivější kreaci, ze které si ho film. diváci nejlépe vybaví, předvedl v postavě obecního blázna Pepka přezdívaného Vyskoč, z něhož učiní putimský četnický strážmistr (
J. Marvan) konfidenta, v satirické komedii
Poslušně hlásím (1957), kterou natočil Karel Steklý podle známého Haškova románu. Jeho filmografii uzavírá rolička námořníka v Zemanově fantastickém snímku
Baron Prášil (1961).