V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

BRAUNSCHLÄGER, Zdeněk

Zdeněk BRAUNSCHLÄGER (* 30. 1. 1932 Boskovice, okres Blansko)  – herec a scenárista. S hereckým vzděláním z JAMU (1955) nastoupil do pětiletého angažmá v brněnském Divadle bratří Mrštíků. Počátkem 60. let nalezl herecké zázemí v Praze, kde vystřídal různé div. soubory, např. Semafor (1960–62), experimentální zájezdovou scénu Maringotka (1964–65), Československý soubor písní a tanců (1965–71) a Činoherní klub (1971–73). Mnohem víc než z jeviště ho diváci znali z film. plátna, které se mu stalo od počátku 60. let jeho hlavní platformou. Upozornil na sebe už první film. úlohou mladého snílkovského havíře Vojty Dufka, který se dvěma kamarády (J. VinklářS. Fišer) odhalí při geologickém výzkumu v pohraničním pásmu úmysly záškodníků s nacistickou minulostí, v Sequensově tendečním dobrodružném příběhu Větrná hora (1955). Pravidelně natáčet ale začal až roku 1960 a za následujících 20 let v téměř pěti desítkách filmů hrál zpravidla epizodky, ale občas i menší a středně velké postavy mladíků a později chlapíků různých profesí a stavů, mezi nimiž se nejčastěji opakovaly role mladých řemeslníků, dělníků a brigádníků (Zámek pro Barborku, 1962; Život bez kytary, 1962; Černá dynastie, 1962; Lucie, 1963), redaktorů a novinářů (Pochodně, 1960; Táto, přečti to!, 1963; Táto, sežeň štěně, 1964; Dáma na kolejích, 1966), vojáků různých armád (Noční host, 1961; Reportář psaná na oprátce, 1961; Transport z ráje, 1962; Zlaté kapradí, 1963; Bláznova kronika, 1964; Hvězda zvaná Pelyněk, 1964; Maratón, 1968; Na kometě, 1970; Vysoká modrá zeď, 1973), strážníků, tajných policistů a příslušníků bezpečnosti (Hra bez pravidel, 1966; Ukradená vzducholoď, 1966; Když má svátek Dominika, 1967; Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky, 1967; Pěnička a Paraplíčko, 1971; Vím, že jsi vrah…, 1971; Což takhle dát si špenát, 1977) a jako radista se představil na plátně nadlouho naposled v dramatu Signum laudis (1980). Znovu si po dlouhé odmlce zahrál faráře Kellera v Herzově dramatu z poválečného pohraničí Habermannův mlýn (2010). Na obrazovce se objevil v tv. záznamu div. představení Semaforu Člověk z půdy (1961) , v několika inscenacích (mj. Žena pro hrdinu, 1962; Revizor, 1971; Kat nepočká, 1971) a v seriálech (Hříšní lidé města pražského, 1968–69; Dobrodružství šesti trampů, 1969; Rozsudek, 1971; 30 případů majora Zemana, 1974–79; Chalupáři, 1975; Plechová kavalérie, 1979; Dnes v jednom domě, 1979). Současně s ukončením herecké činnosti před kamerou ve druhé polovině 70. let překvapivě debutoval jako autor námětu a scenárista dvou filmů s výrobní tematikou (Oddechový čas, 1977; Město mé naděje, 1978).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!