V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

PANENKOVÁ, Jaroslava

Jaroslava PANENKOVÁ (* 21. 2. 1908 Růžodol u Mostu, † 199? Praha)  – herečka. První angažmá nastoupila na začátku okupace v činoherním souboru Východočeské společnosti, kterou po dvou sezonách opustila a do konce protektorátního období vystřídala v rychlém sledu „kamenná“ divadla v Kladně, Třebíči a Praze (Intimní divadlo v Umělecké besedě). První poválečná léta se pohybovala na pražských jevištích (Divadlo 5. května, Divadlo města Žižkova), která počátkem 50. let vyměnila za oblastní scény (Benešov, Kladno, Jihlava). Div. činnost ukončila jako členka Státního zájezdového divadla (1961–62). O její vstup do českého filmu se postaral režisér Otakar Vávra, v jehož adaptaci Drdových povídek Němá barikáda (1949) ztělesnila manželku zámečníka a velitele barikády Hoška (J. Průcha) a matku dospělého syna Pepíka (A. Šůra), klíčových hrdinů tohoto dramatického snímku z Pražského květnového povstání. V následujících dvou dekádách se musela před kamerou spokojit s menšími a epizodními úlohami, jaké jí přinesly např. role poštmistrové (Zvony z rákosu, 1950), krmičky (Slepice a kostelník, 1950), hostinské (Mikoláš Aleš, 1951), domovnice (Anna proletářka, 1952), manželky obchodníka a maminky dospívajícího chlapce (Olověný chléb, 1953), vychovatelky v internátě (Botostroj, 1954), sousedky (Bubny, 1964), svědkyně v případu sňatkového podvodníka (Čintamani & podvodník, 1964), ženy v obchodě (Káťa a krokodýl, 1965), prodavačky (Flirt se slečnou Stříbrnou, 1969), manželka majitele pragovky (Svět otevřený náhodám, 1971) a naposled jako žena před muzeem (Osud jménem Kamila, 1974). Je autorkou div. hry pro děti o vynálezcích vzdušného balonu Letíme do nebe (1946) a překládala také z ruštiny.
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!