OSVALDOVÁ, Gabriela
Gabriela OSVALDOVÁ (* 25. 7. 1953 Praha) – textařka a herečka; dcera scenáristy a dramaturga Ivana Osvalda (1916–1989), mladší sestra publicistky Barbory Osvaldové (* 1950) a manželka skladatele Ondřeje Soukupa (* 1951). Od šesti let navštěvovala Dismanův dětský rozhlasový soubor a vystudovala herectví na DAMU (1975). Jevištní praxi absolvovala v inscenacích Studia Bouře, příležitostným účinkováním se Synkopickým orchestrem Pavla Klikara a poté působením v černém divadle Ta Fantastika. Na svém kontě má i několik film. rolí, z nichž nejvýraznější je postava rybářské dívky Šťastná Chvíle ve dvou dílech Schmidtovy trilogie z pravěku Na veliké řece (1977) a Volání rodu (1977). Menší úlohy si zahrála ještě ve filmech Pumpaři od Zlaté podkovy (1978), Dostih (1981), Outsider (1986), Přátelé bermudského trojúhelníka (1987) Bizon (1989), Vyžilý Boudník (1990). Po delší pomlce se vrátila na film. plátno jako advokátka v Brabcově kriminálním dramatu Bolero (2004) a s chutí si zahrála archanděla Gabriela v pohádce Anděl Páně (2005), kterou na motivy Boženy Němcové natočil původně pro televizi J. Strach. Nelze opominout ani její účinkování na obrazovce ve filmech (Vilém Rozkoč, 1975; Až bude padat hvězda, 1976; O statečné princezně Janě, 1978; Všichni za jednoho, 1978; Dívka světových parametrů, 1979; Tvář za sklem, 1992) i seriálech (Plechová kavalerie, 1979; My všichni školou povinní, 1984; Synové a dcery Jakuba skláře, 1985; Gottwald, 1986; Arabela se vrací, 1990; Náves, 2006). Od konce 80. let však přesunula své tvůrčí ambice do psaní písňových textů (především pro L. Bílou). Amatérsky se věnuje také malbě na dřevo.