ORNEST, Zdeněk
Zdeněk ORNEST vl. jm. Ohrenstein (* 10. 1. 1929 Kutná Hora, † 4. 11. 1990 Praha, autonehoda)
–
herec; bratr básníka Jiřího Ortena (1919–1941) a div. režiséra a překladatele Oty Ornesta (1913–2002), strýc herce
J. Ornesta. Vyrůstal v hudebně založené rodině. Chlapecká léta strávil v terezínském ghettu, kde účinkoval v dětské opeře Hanse Krásy a Adolfa Hoffmeistra
Brundibár (1943). Po osvobození studoval kutnohorské gymnázium a zájem o herectví ho přivedl na Pražskou konzervatoř, kterou však absolvoval už jako DAMU (1950). Z dvouletého angažmá v Krajském oblastním divadle v Olomouci odešel do Prahy, kde působil v Divadle Na Fidlovačce (1962–63), Divadle S. K. Neumanna (1963–90) a poslední rok života v Městských divadlech pražských. S filmováním začal v polovině 60. let a před kamerou se typově osvědčil především v postavách příslušníků inteligence: inženýrů (
Případ Daniela, 1964;
Vím, že jsi vrah…, 1971), lékařů (
Diagnóza smrti, 1979;
Pozor, vizita!, 1981;
Láska z pasáže, 1984), úředníků a veřejných činitelů (
Osvobození Prahy, 1976;
Vítězný lid, 1977;
Upír z Feratu, 1981;
Šílený kankán, 1982;
Vítr v kapse, 1982;
Příliš velká šance, 1984). S filmem se rozloučil postavou hraběte Valdštejna v povídce
Divoký páv ze Soukupova historického snímku
Divoká srdce (1989). V menší míře ho vytěžovali tv. tvůrci pro inscenace (
Jak se zranit ve službě, 1978;
Počítání oveček, 1981;
Ohňostroj v Aspern, 1987;
Dvě z Paříže, 1988;
Uzavřený pavilón, 1991) a seriály (
Žena za pultem, 1977;
Vlak dětství a naděje, 1985;
Gottwald, 1986;
Panoptikum Města pražského, 1986–87;
Dobrodružství kriminalistiky, 1989). Svůj melodický, kultivovaný hlas výrazně uplatnil v rozhlase, dabingu a uměleckém přednesu (např. v Lyře Pragensis).