V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

ONDROUCHOVÁ, Zuzana

Zuzana ONDROUCHOVÁ (* 20. 3. 1950 Praha, † 3. 2. 1978 Praha)herečka; manželka herce P. Svárovského . Jako dcera lékaře dlouho váhala mezi medicínou a herectvím, kterému po skončení SVVŠ – na základě bohatých zkušeností z filmování – dala přednost. S diplomem absolventky DAMU (1972) nastoupila do prvního angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích, které po čtyřech sezonách vyměnila za herecký soubor karlovarského Divadla Vítězslava Nezvala, jehož členkou zůstala do své předčasné smrti, způsobné zákeřnou nemocí. K jejím největším div. postavám patřila Divá Bára, Anna v Richardu III., Zerbinetta v Šibalstvích Skapinových, Rosalinda v Jak se vám líbí. Hostovala v Národním divadle jako Verunka v Našich furiantech. Byla představitelkou šťastného a usměvavého mládí. Ve filmu se poprvé objevila jako šestiletá holčička v mateřské škole ve Vošmikově adaptaci dětské knížky Bohumila Říhy Honzíkova cesta (1956). Pak přišly již skutečné dětské role: dcera lékaře Friedla (Z. Kryzánek) v dramatickém příběhu o záchraně těžce zraněného člověka Život pro Jana Kašpara (1959), Anežka Tomšová ve Valáškově dětském filmu Prázdniny v oblacích (1959) na motivy knížky Bohumila Říhy O letadélku Káněti, Jana v dětské detektivce Milana Vošmika Zpívající pudřenka (1959), nevlastní sestra mladého hrdiny Tonka (J. Šmíd) v dramatu J. Krejčíka Probuzení (1959), mladší sestra hlavního hrdiny Lojzy Zacpala (V. Olmer) v Krškově psychologickém dramatu Osení (1960), vesnické děvčátko Růža ve Valáškově zfilmování Plevova románu Malý Bobeš (1961) a Olga, nejstarší z trojice dětí redaktora Hlavsy (M. Horníček), ve Vošmikově dětské komedii Táto, sežeň štěně (1964). Ve druhé polovině 60. let se přehrála z dětských rolí do postav dospívajících dívek. Patří mezi ně Radka, v níž někdejší pokus o znásilnění vyvolal psychickou poruchu, která však za dramatických okolností při rekonstrukci tohoto činu pomohla pracovníkům bezpečnosti odhalit trojnásobného vraha z vilnosti (F. Krůta) v kriminálním dramatu Petra Schulhoffa Vrah skrývá svou tvář (1966). V detektivní komedii Ivo Nováka Poklad byzantského kupce (1966) se mihla jako dcera docenta Černého (I. Prachař), který má na svědomí krádež vzácného pokladu a smrt své kolegyně. Její největší film. postavou byla „ještěrkářka“ Bobina v Krškově komedii Dívka s třemi velbloudy (1967), šestnáctiletá nemanželská dcera třiatřicetileté prodavačky Boženy (S. Budínová), která zdárně pokračuje v tradici nemanželských mateřství v rodině Gromových. V Brynychově povídce Jak se plaší Smrtihlav z triptychu Profesoři za školou (1975) hrála dívku jednoho ze studentů (O. Brouska ml.), který se – ne zcela vlastní vinou – dostal do konfliktu s profesorem přírodopisu přezdívanému Smrtihlav (J. Pleskot). Menšími rolemi přispěla ještě do filmů Pohled do očí (1961), Kdyby tisíc klarinetů (1964), Kateřina a její děti (1970), Hledá se pan Tau (1972) a Boty plné vody (1976). Její poslední film. rolí byla Eva Kroupová, dívka a pozdější manželka Karla Bureše, pilota letů do minulosti, který se při snídani udusil rohlíkem a na jehož místo nastoupil jeho bratr-dvojče Jan (oba hrál P. Kostka) ve sci-fi komedii Jindřicha Poláka Zítra vstanu a opařím se čajem (1977). V televizi hrála jako dítě v pohádkách a dětských pořadech Š. Haničincové (Kouzelná klubíčka, Zuzančina knihovnička). Dospělí diváci ji viděli např. v inscenacích (Za ranních červánků, 1970; Zamřížované zrcadlo, 1980) a seriálech (Pan Tau, 1969–74; Byl jednou jeden dům,1974; Ve znamení Merkura, 1978).

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!