NOVOTNÁ, Jarmila

Jarmila NOVOTNÁ (* 23. 9. 1907 Praha, † 9. 2. 1994 New York City) – operní pěvkyně-sopranistka; manželka velkopodnikatele a barona Jiřího Daubka. Jako dcera majitele módního salonu udivovala v raném mládí pěveckým nadáním. Zpívala v dětském sboru, hrála na klavír a účinkovala v ochotnickém divadle. Roku 1922 byla přijata jako elévka do činohry Národního divadla (do konce roku 1925 stálý host a 1926–27 členka této scény), poté začala studovat i zpěv, nejprve u Emy Destinové a pak u Jana Hilberta Vávry. Její lahodný a zvučný hlas, lehce stoupající do velkých výšek, půvabný zjev a přesvědčivý herecký projev jí (spolu s podporou rodiny Masarykových) otevřely cestu k mezinárodní kariéře, kterou rozvinula v Miláně, Neapoli, Berlíně, Vídní a Salcburku. Hostovala i u nás, v Paříži, Londýně aj. Její pěvecký záběr byl pozoruhodně široký, od rolí subretních, koloraturních až k mladokomickým postavám Verdiho nebo Pucciniho, věnovala se však i dílům moderním. Roku 1939 odešla do USA a jako operní sólistka zpívala především v newyorské Metropolitní opeře (1940–59). Za války se podílela na řadě akcí propagujících Československo, kam se po osvobození vrátila (1946–47 hostovala v Národním divadle), ale nástup komunistického režimu roku 1948 ji opět přiměl opustit vlast. Když ukončila operní kariéru (1959), vystupovala na koncertech a žila s manželem ve Vídni, po jeho smrti v New Yorku. Roku 1992 vydal Supraphon CD s jejím recitálem lidových písní za klavírního doprovodu Jana Masaryka. Kromě pěveckého talentu prokázala nesporné vlohy jako dramatická herečka ve dvou českých a několika zahraničních filmech. Debutovala úlohou komtesy Jacinty v němém melodramatickém příběhu V. Binovce Vyznavači slunce (1925). S nástupem zvukové éry, již jako mezinárodně proslulá pěvkyně, hrála zpěvačky nebo šlechtičny v německých, rakouských a francouzských filmech nenáročných žánrů: Požár v opeře/Brand in der Oper (1930), Žebravý student/Der Bettelstudent (1931), Die verkaufte Braut/Prodaná nevěsta (1932), Noc velké lásky/Die Nacht der grossen Liebe (1933), Frasquita (1934), Kozák a slavík/Der Kosak und die Nachtigall (1935) a La dernière valse/Poslední valčík (1936). Mezitím obohatila naši kinematografii ještě jednou rolí, ústřední postavou slavné pěvkyně Máji Zemanové, do které se v melodramatu S. Innemanna Skřivánčí píseň (1933) zamiluje její kamarád z dětství, nyní seminarista (A. Horálek). Nejpůsobivější herecký výkon podala v americko-švýcarském dramatu významného režiséra Freda Zinnemanna Poznamenaní/The Search/Die Gezeichneten (1948), v němž ztělesnila českou maminku Hanu Malíkovou pátrající v poválečném Německu po svém synkovi (I. Jandl), o něhož přišla v koncentračním táboře. Po boku zpěváka Maria Lanzy vytvořila svou poslední film. rolí v hollywoodském životopisném snímku o slavném operním pěvci The Great Caruso/Velký Caruso (1950). Za její zásluhy ji prezident Václav Havel vyznamenal Řádem T. G. Masaryka IV. třídy (1991). Svědectví o svém životě a tvorbě podala ve vlastní vzpomínkové knize Byla jsem šťastná (1991) a v dokumentárních medailonech, které natočili režiséři Petr Ruttner (Jarmila Novotná, 1989) a Petr Skála (Nepolapitelný motýl, 2002), vydaných na společném DVD. Její ostatky byly uloženy do rodinné hrobky jejího chotě v Lítni u Berouna, kde je také její muzeum.

Váš e-mail
E-mail příjemce

NOVOTNÁ, Jarmila

Odeslat odkaz na heslo Jarmila NOVOTNÁ