V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

NOLLOVÁ, Ela/Elle/Eliška

Ela/Elle/Eliška NOLLOVÁ rozená Jeníková (* 7. 7. 1884 Praha, † 27. 7. 1959 Praha)herečka; manželka herce K. Nolla. Po ukončení měšťanky navštěvovala Pivodovu operní školu, ale brzy vyměnila plánovanou dráhu operní zpěvačky za činohru. Začínala v Plzni, později přešla do Prahy a hrála ve Švandově divadle, Divadle Vlasty Buriana a Novém divadle. Jejím oborem byly charakterní role, vynikla zejména jako představitelka ženských lidových typů. Ve filmu začínala v Lamačově adaptaci Haškova Dobrého vojáka Švejka (1926), v níž titulní postavu vytvořil její manžel a ona si zahrála epizodku služky se psem. Následovalo ještě 5 němých a do roku 1951 přes 90 zvukových filmů. Hrála prosté ženy z měst i venkova: domovnice (Vražda v Ostrovní ulici, 1933; S vyloučením veřejnosti, 1933; Pod jednou střechou, 1938; Svět, kde se žebrá, 1938; Parohy, 1947), posluhovačky a služebné (Dům ztraceného štěstí, 1927; Zlatá Kateřina, 1934; Sextánka, 1936; Lidé na kře, 1937; Barbora Hlavsová, 1942; Šťastnou cestu, 1943; Řeka čaruje, 1945), hospodyně (Pozdní láska, 1935; Krb bez ohně, 1937; Armádní dvojčata, 1937; Žena pod křížem, 1937; Ideál septimy, 1938; Děvče z předměstí, 1939; Poznej svého muže, 1940; Pantáta Bezoušek, 1941), bytné (Irčin románek, 1936; Rozvod paní Evy, 1937; Jarčin profesor, 1937; Panenství, 1937; Bílá vrána, 1938; Humoreska, 1939; Polibek ze stadionu, 1947), kuchařky (Matka Kráčmerka, 1934), klepny (Fidlovačka, 1930; Žena na rozcestí, 1937), obchodnice a prodavačky (Slávko, nedej se!, 1938; Čapkovy povídky, 1947), tetičky (Hanba, 1929; Anton Špelec, ostrostřelec, 1932; Experiment, 1943), chalupnice a selky (Maryša, 1935; Její pastorkyně, 1938) a sousedky (Manželství na úvěr, 1936; Děvče za výkladem, 1937; Vzhůru nohama, 1938; Ulice zpívá, 1939). Velmi početnou skupinu tvořily postavy maminek dospělých synů a dcer, které hráli např. J. Hron (Z českých mlýnů, 1929), J. Steimarová (Dobrý tramp Bernášek, 1933), V. Borský (Tři muži ve sněhu, 1936), J. Vondrovič (Páter Vojtěch, 1936), V. Šmeral (Soud boží, 1938), O. Nový (Baron Prášil, 1940), J. Dítětová (Přiznání, 1950) a J. Švorcová (Cesta ke štěstí, 1951). V rodičovských a manželských dvojicích měla za partnery J. O. Martina (Svítání, 1933), E. Fialu (První políbení, 1935; Muzikant, 1947), S. Rašilova (Bezdětná, 1935), J. Plachtu (Kříž u potoka, 1937; Průlom, 1946), K. Černého (Lízin let do nebe, 1937), T. Pištěka (Stříbrná oblaka, 1938; Prosím, pane profesore!, 1940), J. Marvana (Umlčené rty, 1939; Baron Prášil, 1940), F. Filipovského (Vzbouření na vsi, 1949). V desítkách postav ztělesnila dobrosrdečné maminky. A nebyly to vždy jen epizodky. Mnohokrát dovedla svým charakterizačním uměním upoutat pozornost, i když hrála po boku „hvězd“ první velikosti. Příkladem může být paní Šefelinová v poláčkovské komedii Muži v offsidu (1931) S. Innemanna, Žemlova posluhovačka Randová ve Fričově filmu U snědeného krámu (1933), Eližběta Pecková ve zfilmování Šamberkovy div. komedie M. Fričem Jedenácté přikázání (1935), služka Klotylda ve Fričově crazy komedii Eva tropí hlouposti (1939), maminka septimána Kulíka (L. Pešek) v komedii Cesta do hlubin študákovy duše (1939), bába kořenářka v dramatu podle Hálkovy povídky Muzikantská Liduška (1940), vše v režii M. Friče, dále matka skladatele Františka Kmocha (O. Korbelář) ve Slavínského životopisném portrétu To byl český muzikant (1940), babička Hašková ve Fričově komedii Roztomilý člověk (1941). Po válce to byl krásný typ pražského podsvětí – hospodská zvaná „matka Klouzanda“ v detektivce M. Friče 13. revír (1946), ale i matka houslisty Josefa Slavíka (J. Spal) v Krškově životopisném dramatu Housle a sen (1946), Bětuška Hadrbolcová ve Fričově parodii Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (1949), rolnice Antonie Mráčková ve „feministické“ komedii J. Macha Vzbouření na vsi (1949) a naposled žena topenáře Šebesty (J. Marvan) ve veselohře M. Friče Bylo to v máji (1950).

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!