V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

NOLL, Karel

Karel NOLL (* 4. 11. 1880 Německý Brod, nyní Havlíčkův Brod, † 29. 2. 1928 Praha)herec; manžel herečky E. Nollové. Jako syn pekaře toužil od dětství po divadle. Když ve škole propadl, utekl bez souhlasu rodičů ke kočovné společnosti ředitele Košnera, která tehdy působila v Ústí nad Orlicí. Po ukončení obchodní školy se pak věnoval divadlu již trvale. Hrál v „kamenných“ divadlech v Plzni a Brně (s častým hostováním ve Vídni). V Praze prošel několika kabarety a malými scénami (Kabaret Bum, Rokoko, Apollo, Revoluční scéna, Švandovo a Intimní divadlo) a posléze zakotvil v Divadle Vlasty Buriana, kde svým klidným, ležérním, jednoduchým a přitom uceleným projevem byl tři roky před svou smrtí protihráčem temperamentního, dynamického a groteskně ztřeštěného V. Buriana. Svým zjevem zosobňoval pražské lidové typy i vychytralé venkovské tatíky a strýce: měl nevelkou, sporou, podsaditou postavu a kulatou dobrotivou tvář se širokým úsměvem a šibalskýma očima. Svou náturou byl bohorovný kliďas, vyznačující se však značnou pohyblivostí, výřečností a mimořádnou pozorovací schopností. Tyto dispozice nejadekvátněji uplatnil v bohatě typizované a přitom i osobitě individualizované postavě Švejka, kterého jako první ztvárnil na jevišti ve dvoudílné dramatizaci Haškova románu E. A. Longena, uváděné Revoluční scénou roku 1921 pod názvem Dobrý voják Švejk ve světové válce. Byl i prvním film. představitelem této postavy, kterou hrál před kamerou celkem čtyřikrát. První dva filmy (Dobrý voják Švejk (1926), Švejk na frontě (1926) natočil K. Lamače, další dva S. Innemann (Švejk v ruském zajetí, 1926) a G. Machatý (Švejk v civilu, 1927). Stejně jako na jevišti těšil se velké oblibě také u film. publika, které rozesmával i dojímal během celých 20. let ve čtvrtstovce němých filmů. Poprvé ho nejspíš spatřili jako básníka Vladana v dramatu V. Binovce Plameny života (1920) a jako ponocného Vránu v pohádce S. Innemanna Červená Karkulka (1920). Kromě cyklu filmů se Švejkem je třeba zmínit z dalších významnějších rolí např. profesora Přástevníka z frašky J. S. Kolára Roztržené foto (1921), robotníka Kobosila z Kolárova dramatu podle románu Karoliny Světlé Kříž u potoka (1921), starého hajného z dramatu V. Binovce Černí myslivci (1921), dohazovače Kecala z Kmínkovy Prodané nevěsty (1922), ředitele Bezdycha z komedie K. Lamače Velbloud uchem jehly (1926), bývalého vojáka Vondru z dramatu režiséra Pražského Batalion (1927) nebo dědečka Cibiše z dramatu J. Rovenského Dům ztraceného štěstí (1927). Zatímco ve zvukové verzi filmu Matka Kráčmerka (1934) hráli manžele Kráčmerovi dvojice A. NedošinskáT. Pištěk, v němé éře vznikly filmy dva (Do panského stavu, 1925, V panském stavu, 1927) a v obou ztělesnil Václava Kráčmeru po boku Nedošinské. Zemřel během natáčení komedie Modrý démant, která právě kvůli tomu nebyla nikdy dokončena. Příchodu zvukového filmu se již nedočkal.

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!