NIKOLSKÁ, Jelizaveta
Jelizaveta NIKOLSKÁ vl. jm. de Boulkinova (* 24. 10. 1904 Vladivostok, Rusko, † 1955 Caracas, Venezuela)
–
ruská tanečnice, choreografka a pedagožka; manželka režiséra, scenáristy, romanopisce a divadelního podnikatele známého pod pseudonymem Felix de la Cámara (1894–1945). Tanec studovala v Oděse, kde absolvovala gymnázium a navštěvovala konzervatoř. Roku 1919 se stala elévkou baletního souboru oděského divadla, kde se vypracovala na první sólovou tanečnici. Působila na zahraničních scénách (Varšava, Káhira, Paříž), ale především v pražském Národním divadle jako sólová tanečnice (1923–25), primabalerína (1934–41), baletní mistryně (1937–45) a šéfka baletu (1940–45). Se skupinou českých tanečníků pořádala úspěšná turné po Evropě i USA. Její taneční technika vycházela z nejlepších tradic ruské baletní školy, dokonale si však také osvojila moderní tance včetně akrobatických prvků. Disponovala nejen brilantní technikou a širokou škálou výrazových prostředků, ale i oslnivým zjevem. Ve svém tanečním studiu v Praze vychovala řadu vynikajících tanečníků a schopnosti vložila i do několika filmů. Jako choreografka se podílela na adaptaci
Švandy dudáka (1937)
S. Innemanna a Vávrově melodramatu
Maskovaná milenka (1940), ve kterém hrála též primabalerínu. Dále ztvárnila cikánskou tanečnici ve Vávrově historické komedii
Cech panen kutnohorských (1938) a madame Richettiovou, primabalerínu Národního divadla, v Čápově melodramatu
Tanečnice (1943). Její kontroverzní postoje za nacistické okupace ji přiměly před příchodem sovětské armády roku 1945 k útěku za oceán, kde se usadila a dožila ve Venezuele.