V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,, …

NEJEDLÝ, Viktor (1)

Viktor (1) NEJEDLÝ (* 5. 6. 1884 Litomyšl, † 22. 10. 1955 Praha)  – herec a dramatik; bratr historika, hudebního vědce, publicisty a komunistického politika Zdeňka Nejedlého (1878–1962), otec herce V. Nejedlého (2). Narodil se v rodině učitele a hudebního skladatele jako nejmladší ze sedmi dětí. Po absolvování řemeslnicko-průmyslové školy krátce pracoval v knihkupectví ve Vídni, pak se vyučil litografem. Od roku 1903 hrál ochotnicky divadlo v pražských spolcích. První profesionální angažmá nastoupil v Pištěkově lidovém divadle na Vinohradech (1906–15) a na pražských jevištích vytrval až do svého odchodu na odpočinek jako člen Švandova divadla (1915–28), Divadla Vlasty Buriana (1928–31), Městského divadla na Královských Vinohradech (1931–48) a Divadla státního filmu (1948–49). První kinematografickou lekci absolvoval s dalšími herci Švandova divadla ve Fenclově zfilmování repertoární komedie J. Švába-Malostranského Zlaté srdéčko (1916). V dalších 5 němých a 36 zvukových filmech reprezentoval městské i venkovské typy nejrozmanitější profesní a sociální škály. Nejčastěji charakterizoval postavičky karbaníků (Šest mušketýrů, 1925; Racek má zpoždění, 1950), listonošů (On a jeho sestra, 1931; Tetička, 1941), sluhů, komorníků a lokajů (Psohlavci, 1931; Rukavička, 1941; Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář, 1949), úředníků (Písničkář, 1932; Anton Špelec, ostrostřelec, 1932; Velká přehrada, 1942) a zřízenců (To neznáte Hadimršku, 1931; Turbina, 1941). Rozměry epizodek nepřesáhly většinou ani další role, např. tajného (Pražské děti, 1928), hospodského (Takový je život, 1929), ošetřovatele (Opeřené stíny, 1930), tiskaře (Karel Havlíček Borovský, 1931), majitele pohřebního ústavu (Funebrák, 1932), katechety (Před maturitou, 1932), gymnaziálního profesora (Sextánka, 1936), vyšetřujícího soudce (Paličova dcera, 1941) a radního (Městečko na dlani, 1942). O nic většími úkoly ho nezahrnul ani zestátněný film v úlohách spolumajitele továrny v likvidaci (Lavina, 1946), venkovského husitského kněze (Jan Roháč z Dubé, 1947), vrátného (Dnes o půl jedenácté, 1949), starého dělníka (Anna proletářka, 1952), kočího (Mladá léta, 1952) a člena zastupitelstva (Haškovy povídky ze starého mocnářství, 1952). Je rovněž autorem mnoha lidových frašek a dětských div. her, např. Jaroslav a Růžena (1903), Cikáni (1923), Vlastencové z Boudy (1925), Bubáci (1929), Kníže Honzík (1931), Čtverák hastrman (1935), Nezasmálka (1947).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!