NEDVÍDKOVÁ, Jarmila
Jarmila NEDVÍDKOVÁ (* 30. 1. 1927 Rychnov nad Kněžnou)
–
herečka. Studium herectví absolvovala v dramatickém oddělení Státní konzervatoře v Praze (1948), ale první angažmá získala až v roce 1954 v Krajském oblastním divadle v Šumperku, odkud vzápětí přešla do souboru zájezdového Vesnického divadla, po jehož zániku (1960) se věnovala herecké činnosti ve svobodném povolání. Na film. plátně debutovala v poměrně pozdním věku a jen v nevelkých epizodkách: jako venkovská žena (
Tajemství zlatého Buddhy, 1973), poté plačící ženy na Staroměstském náměstí (
Osvobození Prahy, 1976). Na počátku 80. lete jí čekala ještě role matky Honzy (
M. Pešek) v komedii
Z. Podskalského Křtiny (1981), dámy si pak zahrála v Jirešově
Neúplném zatmění (1982) i koprodukčním snímku
Šílený kankán (1982). Poté se na film. plátně odmlčela, ale spolu s dalšími herci namluvila dramatizaci Vernova románu
Děti kapitána Granta (1988) a namlouvala také pohádky.