V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

NÁROŽNÝ, Petr

Petr NÁROŽNÝ (* 14. 4. 1938 Praha)herec. Vystudoval fakultu architektury a pozemního stavitelství na pražském ČVUT (1968) a pracoval v projekční kanceláři zemědělského podniku. S mnohaletou zkušeností konferenciéra country skupiny Rangers (Plavci) byl roku 1974 angažován do Semaforu, kde doplnil tandem M. ŠimekL. Sobota na komickou trojici, v níž představoval vzteklého remcala a notorického smolaře. Excentricky groteskní projev se zvláštní dikcí a osobitou mimikou podtrhoval svým zjevem s provokující pleší a mrožím knírem. Zásadní obrat v jeho div. kariéře znamenalo roku 1980 přijetí do Činoherního klubu, na jehož scéně se vyprofiloval v charakterního herce zvládajícího stejně dobře komediální polohy i tragické tóny (Hejtman z Kopniku, Povídky z Vídeňského lesa, Hráči, Rodina Tóthů, Žebrácká opera, Lakomec, Hedda Gablerová). Od poloviny 70. let začali využívat filmaři jeho zavedený semaforský typ pro komické postavy choleriků a morousů, hašteřivých a hlupáckých manželů, často s vysokoškolskými tituly (Jáchyme, hoď ho do stroje!, 1974; Páni kluci, 1975; „Marečku, podejte mi pero!“, 1976; „Já to tedy beru, šéfe…!“, 1977; Jen ho nechte, ať se bojí, 1977; Já nejsem já, 1985). Z této kategorie se trochu vymykají člen hornické party Kynkal v budovatelské komedii H. Bočana Parta hic (1976), a především vynalézavý a pedantský otec rodiny Novákových v Míkově komedii podle div. hry Blanky Jiráskové Ten svetr si nesvlíkej! (1980). Svoji filmografii pak už jen rozmnožoval drobnými, rázovitými figurkami, jako byl např. ukřičený kaprál v Bočanově pohádce S čerty nejsou žerty (1984), strýc Archibald v Soukupově upírské komedii Svatba upírů (1993), zaměstnanec pohřební služby zvaný Funebrák ve Filipově hořké komedii Jedna kočka za druhou (1993). Po delší odmlce se na film. plátno vrátil, především v pohádkách: jako král Leopold ve Šmídmajerově komediálním Pekle s princeznou (2009), doktor v Cieslarově Dešťové víle (2010) či Evžen Bláha ve Vorlíčkově Saxaně – veletrhu strašidel (2011). Největší popularitu však získal prostřednictvím tv. obrazovky, kde se objevoval v zábavných pořadech a vděčné role vytvořil v mnoha komediálních inscenacích (Strašidlo cantervillské, 1989; Den, kdy unesli papeže, 1995; Maska a tvář, 2005), ale i v mnoha dalších tv. filmech (Nevěstinec duší, 1993; Atentát na ministra financí, 1998; Vše pro firmu, 1998; V hlavní roli, 2007), pohádkách (Neberte nám princeznu, 1981; Omyl děda Vševěda, 1995; ), a zejména seriálech (mj. Dlouhá bílá stopa, 1982; Dynastie Nováků, 1982; Létající Čestmír, 1983; Bambinot, 1984; Sanitka, 1984; Arabela se vrací, 1990–93; Bylo nás pět, 1994; O zvířatech a lidech, 1994; Laskavý divák promine, 1994; Hospoda, 1996–97; Bubu a Filip, 1996; Draculův švarg, 1996; Případy detektivní kanceláře Ostrozrak, 1999; Útěk do Budína, 2003; Černí baroni, 2004; Proč bychom se netopili, 2009), z nichž se u diváků těší velké oblibě zejména jeho otec protagonisty, MUDr. Karel Kraus v Pojišťovně štěstí (2004, 2006). Osobitě namluvil mnoho večerníčků, ale opět největší popularitu mu přinesl v tomto směru seriál Mach a Šebestová a jeho pokračování. Vzpomínkový bilanční medailon s ním natočila Alena Činčerová pro cyklus ČT Neobyčejné příběhy (2009).

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!