V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

MRÁZEK, Fanda/František

Fanda/František MRÁZEK (* 22. 8. 1903 Praha, † 13. 10. 1970 Praha)herec a zpěvák. Jako vyučený měditiskař pracoval nějaký čas v uměleckém závodě Jana Štence, ale po večerech bavil svými písničkami a komickými výstupy lidové obecenstvo různých pražských zábavních podniků. Profesionální uměleckou dráhu nastoupil v nuselském Tylově divadle (1922–24), aby pak vystřídal řadu dalších pražských operetních a kabaretních scén: nuselské Tylovo divadlo (1922–24), Švandovo divadlo (1924–25), smíchovskou Arénu (1925–34), Malou operetu a vlastní kabaret Modrý velbloud (1934–35), karlínské Divadlo Varieté (1935–36), Tylovo divadlo, respektive Divadlo Na Fidlovačce (1936–61). Zejména ve 20. a 30. letech dosáhl značné popularity jako svérázný komik a zpěvák plebejského zjevu a periferní dikce se schopností podmanit si rychle obecenstvo bezprostředním projevem a obecně sdělným, i když poněkud jadrným a hrubozrným humorem. Podařilo se mu najít osobité odlišení v komice, ve slovních vtipech i v interpretaci pěveckých čísel zprvu jako mladokomik, později ve starém komickém oboru. Na scéně Tylova divadla hrál v klasických i současných operetách, ale především se proslavil v revuích, kabaretech a estrádách. Nikdy mu nešlo o vytváření rozdílných postav, ale naopak o uplatňování vlastního typu, kde mu byl vzorem francouzský zpěvák a herec Maurice Chevalier. Z jeho hereckého a pěveckého potenciálu i velké obliby u širokých vrstev hojně těžil od počátku zvukové éry také film. Většina z šesti desítek rolí, kterými se do konce 50. let na plátně prezentoval, měla spíše epizodní charakter. Před válkou se objevoval víceméně v bulvárních veselohrách a sentimentálních milostných příbězích, které natáčeli režiséři nižší kategorie. Pod jejich vedením tak představoval např. chasníka (Černý plamen, 1930), kadeta (Miláček pluku, 1931), učedníka (Skalní ševci, 1931), vojáka (Život vojenský – život veselý, 1934), tovaryše (Otec Kondelík a ženich Vejvara, 1937), šoféry (Šenkýřka „U divoké krásy“, 1932; Z bláta do louže, 1934; Druhé mládí, 1938; Dva týdny štěstí, 1940), holiče (Poslíček lásky, 1937), prodavače a obchodníka (Těžký život dobrodruha, 1941; Host do domu, 1942), barmana (Rozpustilá noc, 1934), trampy (Dobrý tramp Bernášek, 1933; Andula vyhrála, 1938), lupiče (Ze všech jediná, 1937) a v neposlední řadě zpěváky a herce (Ideál septimy, 1938; Co se šeptá, 1938; Slávko, nedej se!, 1938). Výjimečně se stal i film. protagonistou, jako v případě postavy detektiva Ferdinanda Brázdy, milého venkovské dívky Pepiny (S. Doležalová) ve frašce V. Binovce Pepina Rejholcová (1932). Větší prostor mu poskytly také role synovce bohatého Čechoameričana (T. Pištěk), titulního hrdiny v tuctové komedii V. Ch. Vladimírova Strýček z Ameriky (1933), smolařského Juliuse Kopřivy v Cikánově komedii Barbora řádí (1935) a Jardy Klapzuby v Bromově adaptaci humoristické povídky Eduarda Basse Klapzubova jedenáctka (1938). Znárodněná kinematografie ho zachytila ve filmech nejrůznějších žánrů i úrovně stejným počtem i typem figurek, mezi nimiž nalezneme číšníka (Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář, 1949), prodavače (Bylo to v máji, 1950), halapartníka (Císařův pekař – Pekařův císař, 1951), redaktora (Mikoláš Aleš, 1951), holiče (Štika v rybníce, 1951), fotografa (Můj přítel Fabián, 1953), obchodního cestujícího (Anna proletářka, 1952), celníka (Byl jednou jeden král…, 1954), řidiče (Muž v povětří, 1956; Zaostřit, prosím!, 1956), dělníka (Plavecký mariáš, 1952), popeláře (Hry a sny, 1958), vedoucího květinářství (Taková láska, 1959), majitele střelnice (Zpívající pudřenka, 1959) a řemeslníky různých profesí: montér (Pětistovka, 1949; Veselý souboj, 1950; Slovo dělá ženu, 1952; Nechte to na mně, 1955). Do zcela odlišných rolí ho obsadil režisér Karel Steklý v obou dílech adaptace Haškova románů: v první části Dobrý voják Švejk (1956) se objevil jako zpívající harmonikář a ve druhé nazvané Poslušně hlásím (1957) hrál opileckého závodčího z putimské četnické stanice, odkud eskortuje zatčeného Švejka (R. Hrušínský) do Písku. Na obrazovce se objevil v prvním českém tv. seriálu Rodina Bláhová (1959). Mrázek byl libretistou operet Brandejští dragouniHladový milionář, autorem hudby či textu mnoha populárních písniček, z nichž některé rovněž nazpíval na gramodesky. Výběr jeho písní a monologů připomíná profilové CD album Fando, ty kluku zlatej (2005). Za svého života vydal dva humoristické romány (Šťastný člověk, 1941, 1943; Bída je pes, 1944) a v jeho rukopisné pozůstalosti zbyly nakonec ještě dvě knížky vzpomínek.

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!