V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

MIŠKA, František

František MIŠKA (* 27. 8. 1919 Praha)herec a divadelní režisér; manžel herečky L. Píchové a otec herečky M. Miškové. Za okupace prošel terezínským ghettem a dalšími koncentračními tábory. Vystudoval obchodní akademii, ale zájem o divadlo, jemuž se věnoval už ve studentském Divadelním kolektivu mladých i v Terezíně, ho hned po válce přivedl na jeviště Kladenského divadla. Roku 1947 nastoupil do angažmá v Realistickém divadle v Praze, odkud roku 1950 přešel do Městských divadel pražských, kde jako herec (Večer tříkrálový, Ivanov, Misantrop) a od roku 1965 zejména režisér (Víš přece, že neslyším, když teče voda…, Čtrnáctý hrabě Gurney, Já, k čertu, žiju rád!) setrval pětatřicet sezon. Od poloviny 80. let působil v zahraničí (Francie, Švýcarsko, SRN), kde třináct let vedl Městské divadlo v německém Baden-Badenu. Ve filmu debutoval epizodkou gestapáka v Čápově válečném dramatu Muži bez křídel (1946). Atmosféru nacistické okupace přibližuje také film V. Wassermana Nadlidé (1946), ve kterém hrál syna armádního důstojníka a statečného odbojáře Janského (G. Hilmar). Po roličce židovského studenta v Krňanského baladě podle Olbrachtovy předlohy Nikola Šuhaj (1947) vytvořil s F. Hanusem ústřední dvojici lidových pošumavských hudebníků v Čápově adaptaci povídky J. Š. Kubína Muzikant (1947). V následujících dvou desítkách filmů různých žánrů ho čekaly většinou jen vedlejší a drobnější úlohy, např. kaplana (Vstanou noví bojovníci, 1950), vesnického mládence (Mordová rokle, 1951), amerického poručíka (Únos, 1952), úředníka (Zaostřit, prosím!, 1956), přítele hlavního hrdiny (Taková láska, 1959), důstojníka SNB (Konec cesty, 1959), lékaře (Kam čert nemůže, 1959), důstojníka Pohraniční stráže (Vstup zakázán, 1959), židovského vězně koncentračního tábora (Přežil jsem svou smrt, 1960), otce mladého hrdiny (Na laně, 1963), italského operního zpěváka (Zločin v dívčí škole, 1965) a barového číšníka (Jak se krade milión, 1967). Na obrazovce si zahrál mj. v tv. filmu Inzerát (1967). Je autorem vzpomínkové knihy Když se pláč směje (2002). Nadace Život umělce mu udělila cenu Senior Prix (2005).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!