V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

MENGER, Václav

Václav MENGER (* 17. 8. 1888 Praha, † 16. 2. 1947 Praha)herec, scenárista, spisovatel a překladatel. Od roku 1905 působil postupně u kočujících div. společností J. Faltyse, V. J. Suka, R. Morávka a F. Lešanského a hrál též ve Švandově divadle na pražském Smíchově. Za 1. světové války byl odvelen na ruskou frontu a poté, co byl zajat, pracoval v železných dolech Donské oblasti, v zemědělství na Sibiři a vykonával pak řadu dalších prací (uvaděč v cirkusu, šéfkuchař v hotelu aj.). Přihlásil se do legií, roku 1916 spoluzaložil div. skupinu, pro kterou napsal několik aktovek, pracoval ve zpravodajském oddělení Národní rady a po zranění v bitvě u Mias spoluzaložil a řídil (1918–19) Divadlo čs. armády na Rusi. Po návratu do vlasti působil jako herec a někdy i režisér: začátkem 20. let v Červené sedmě a Revoluční scéně E. A. Longena, pak v různých kabaretech a počátkem 30. let v Divadle Vlasty Buriana. Od konce 20. let sbíral materiál o Jaroslavu Haškovi (potkal se s ním v zajetí), jehož osudům věnoval dvě knihy, četné články a přednášky. Za nacistické okupace byl načas obchodním zástupcem. Jeho umělecká činnost má hojné zastoupení rovněž v české kinematografii díky epizodním roličkám, jimiž doprovodil čtyři němé a bezmála sedmdesát zvukových filmů, poprvé jako vojín v dramatu  R. Zdráhala Probuzené svědomí (1919) a naposledy jako soudní sluha Formánek v Binovcově adaptaci Arbesova romaneta Advokát chudých (1941). Mezitím nashromáždil objemnou galerii většinou bezejmenných postaviček z městského a venkovského prostředí a velmi širokého profesního a sociálního spektra. Hrál např. havíře (Šachta pohřbených ideí, 1921), listonoše (On a jeho sestra, 1931), železničáře (Ulička v ráji, 1936), průvodčí (Švadlenka, 1936; Hordubalové, 1937), hajného (Ideál septimy, 1938), úředníka v nemocnici (Včera neděle byla, 1938), lékaře (Diagnosa X, 1933), kněze (Pozdní láska, 1935), vojáky a důstojníky nižších hodností (Pobočník Jeho Výsosti, 1933; Zborov, 1938), hostinské (Dobrý tramp Bernášek, 1933; Lidé pod horami, 1937; Paní Morálka kráčí městem, 1939), číšníky (Poslední bohém, 1931; Na sluneční straně, 1933), školníky (Před maturitou, 1932; Jarčin profesor, 1937) a pedagogy (Hrdinný kapitán Korkoran, 1934; Filosofská historie, 1937), správce a dozorce věznic (Štvaní lidé, 1933; Zlatá Kateřina, 1934; Rozvod paní Evy, 1937; Advokátka Věra, 1937) i vězně (Uličnice, 1936), nejrůznější zřízence (Sňatková kancelář, 1932; Peníze nebo život, 1932), starosty (Za ranních červánků, 1934; Maryša, 1935), policisty (Ze soboty na neděli, 1931; Život je pes, 1933), obyčejné i zámožné vesničany (Řeka, 1933; Lojzička, 1936; Cestou křížovou, 1938). Četné figurky vytvořil ve film. komediích, jejichž protagonistou byl jeho div. šéf V. Burian: nevěstin švagr (Funebrák, 1932), ostrostřelec (Anton Špelec, ostrostřelec, 1932), školní dozorce (Revizor, 1933), blázen vydávající se za Kryštofa Kolumba (Nezlobte dědečka, 1934), portýr v hotelu (Tři vejce do skla, 1937), věřitel Rispaldiců (Ducháček to zařídí, 1938), manžel v lázních (U pokladny stál, 1939) aj. Nejpočetnější skupinu však představovali hosté a návštěvníci různých podniků a veřejných sešlostí (Písničkář, 1932; Jedenácté přikázání, 1935; Páter Vojtěch, 1936; Panenství, 1937; Hlídač č. 47, 1937). Kromě herecké účasti se na filmech podílel také jako vedoucí výroby (Třetí rota, 1931) a spoluscenárista (Revizor, 1933).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!