V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

MATYÁŠ, Svatopluk

Svatopluk MATYÁŠ (* 18. 10. 1929 Radslavice, okres Přerov)herec; manžel tanečnice, herečky a publicistky V. Benšové. Vyučil se u svého otce řezníkem, pracoval na jatkách a přitom hrál ochotnické divadlo. Později studoval na obchodní akademii v Praze a kvůli živnostenskému původu nebyl přijat ke studiu veterinární medicíny. Jako dělník pracoval na stavbě letenského tunelu a v té době složil zkoušky na DAMU, kterou absolvoval roku 1956. Prošel oblastními divadly v Hořicích (1956–58), Hradci Králové (1958–61), Ostravě (1961–66) a nejdéle setrval v angažmá olomouckého Divadla Oldřicha Stibora (1966–80), než se stal hercem ve svobodném povolání. Jako mužný typ se vypracoval od rolí milovnických ke složitějším charakterním postavám: Stanley v Tramvaji do stanice Touha, titulní hrdina ve Strýčkovi Váňovi, lord Goring v Ideálním manželovi. Před kamerou debutoval vedlejší úlohou dělníka a pilota Jendy Pazdery v dramatu Nevěra (1956), který podle románu T. Svatopluka Bez šéfa natočil režisér K. M. Walló. V následujících třech desetiletích ztvárňoval na plátně četné hlavní i vedlejší postavy intelektuálů, mezi nimiž figurují především lékaři (První parta, 1959; Hodina pravdy, 1977), inženýři (Zde jsou lvi, 1958; Taková láska, 1959; Místenka bez návratu, 1964; Za volantem nepřítel, 1974; Tatínek na neděli, 1971), právníci (Mlčení mužů, 1969), učitelé (Neobyčejná třída, 1964), ředitelé a vědci (Akce Bororo, 1972; Hodina pravdy, 1977; Všichni mají talent, 1984; Výjimečná situace, 1985). Další početnou skupinu tvoří armádní důstojníci (Váhavý střelec, 1956; Nebeští jezdci, 1968; Maratón, 1968), kriminalisté (Zátah, 1985), otcové (Mezi námi kluky, 1981) a bezděční provinilci (Hra bez pravidel, 1967; Noc oranžových ohňů, 1974). Mnozí jeho hrdinové řeší složité rodinné a milostné problémy, ať už z pozice podvádějících nebo naopak klamaných manželů a milenců (Setkání v červenci, 1978; Hořký podzim s vůní manga, 1983). Hrál také ve slov. filmech (Sebechlebskí hudci, 1975; Advokátka, 1977; Prerušená hra, 1979; Pomsta mŕtvych rýb, 1980; Predčasné leto, 1982). Naposledy ho mohli diváci v kinech zahlédnout jako otce malíře Hanese (Tomasz Tynduk) v Mašínově milostném retrosnímku 3 sezóny v pekle (2009) a v epizodce umírajícího otce disidenta Pavla (L. Veselý) v psychologickém thrilleru R. Špačka Pouta (2010). V televizi, zejména ostravské, vytvořil nepřebernou plejádu postav v inscenacích a pohádkách (Ctná paní Lucie, 1972; Ohnivý máj, 1974; Haldy, 1978; Rudý primátor, 1978; Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, 1978; Čas polomů a štěpů, 1978; Mejdan na písku, 1979; Poslední adresa neznámá, 1981; Přítel, 1983; Odhalení jednoho spiknutí, 1984; Otmar čeká spojku, 1987; Útěk do vězení, 1991; O princi, který měl o kolečko víc, 1992; Bronzová koruna, 1997) a seriálech (30 případů majora Zemana, 1974–79; Dlouhá bílá stopa, 1982; Slovácko se nesúdi, 1984; Černá země, 1985; Dobrodružství kriminalistiky, 1989; Hříchy pro pátera Knoxe, 1992; Případy detektivní kanceláře Ostrozrak, 2000; On je žena, 2004). Z jeho tv. postav vyniká Jotidom v seriálu Kamenný řád (1976). Nadace Život umělce mu udělila cenu Senior Prix (2000).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!