V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,, …

MATUROVÁ, Růžena

Růžena MATUROVÁ (* 2. 9. 1869 Praha, † 25. 2. 1938 Praha) – operní pěvkyně-sopranistka, herečka a pedagožka; manželka německého herce a dramaturga Ludwiga Schreinera († 1896) a dirigenta Františka Jílka (1865–1911). Zpěv studovala v Pivodově pěvecké škole, u Adolfa Krössinga a manželů Thomase a Marie Löweových v Praze. Začínala s ochotníky v operetách a profesionální dráhu nastoupila v německém divadle v Teplicích (1889–90). Po tříletém angažmá v Mannheimu se stala sólistkou opery Národního divadla v Praze (1893–1909), kde svůj patetický temperament, dramatický projev a bohatě dynamický a výrazově odstíněný zpěv výtečně uplatnila jako představitelka hrdinných a tragických rolí v klasických i moderních dílech českého a světového repertoáru. Koncertovala také v zahraničí, pomáhala ochotníkům v řadě měst a otevřela si vlastní pěveckou školu. Počátkem 20. let vytvořila v šesti němých filmech vedlejší postavy: matku titulního hrdiny (Legionář, 1920), manželku ruského statkáře (Za čest vítězů, 1920), mlynářku a Viktorčinu matku (Babička, 1921), mlynářku (Kříž u potoka, 1921) a vdovu (Mrtví žijí, 1922). Naposledy se na plátně objevila v legendě režiséra Jana Justa-Rozvody Koryatovič (1922). Jako penzistka vybudovala z vlastních prostředků biograf Na Slovanech, z jehož výnosů podporovala penzionované herce Národního divadla. S vedením kina jí pomáhal herec E. Focht. Vyčerpávající monografii o její umělecké činnosti s názvem Růžena Maturová (1936) publikoval Artuš Rektorys.
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!