MATUROVÁ, Růžena
Růžena MATUROVÁ (* 2. 9. 1869 Praha, † 25. 2. 1938 Praha)
–
operní pěvkyně-sopranistka, herečka a pedagožka; manželka německého herce a dramaturga Ludwiga Schreinera († 1896) a dirigenta Františka Jílka (1865–1911). Zpěv studovala v Pivodově pěvecké škole, u Adolfa Krössinga a manželů Thomase a Marie Löweových v Praze. Začínala s ochotníky v operetách a profesionální dráhu nastoupila v německém divadle v Teplicích (1889–90). Po tříletém angažmá v Mannheimu se stala sólistkou opery Národního divadla v Praze (1893–1909), kde svůj patetický temperament, dramatický projev a bohatě dynamický a výrazově odstíněný zpěv výtečně uplatnila jako představitelka hrdinných a tragických rolí v klasických i moderních dílech českého a světového repertoáru. Koncertovala také v zahraničí, pomáhala ochotníkům v řadě měst a otevřela si vlastní pěveckou školu. Počátkem 20. let vytvořila v šesti němých filmech vedlejší postavy: matku titulního hrdiny (
Legionář, 1920), manželku ruského statkáře (
Za čest vítězů, 1920), mlynářku a Viktorčinu matku (
Babička, 1921), mlynářku (
Kříž u potoka, 1921) a vdovu (
Mrtví žijí, 1922). Naposledy se na plátně objevila v legendě režiséra Jana Justa-Rozvody
Koryatovič (1922). Jako penzistka vybudovala z vlastních prostředků biograf Na Slovanech, z jehož výnosů podporovala penzionované herce Národního divadla. S vedením kina jí pomáhal herec
E. Focht. Vyčerpávající monografii o její umělecké činnosti s názvem
Růžena Maturová (1936) publikoval Artuš Rektorys.