V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

MANDLOVÁ, Adina

Adina MANDLOVÁ vl. jm. Jarmila Anna Františka Marie Mandlová (* 28. 1. 1910 Mladá Boleslav, † 16. 6. 1991 Příbram)herečka; bývalá manželka malíře Zdeňka Tůmy (1907–1943). Pocházela z maloburžoazní rodiny, její otec byl inspektorem c. a k. státních drah a přednostou stanice v Mladé Boleslavi. Po jeho předčasné smrti vyrůstala v rozháraných rodinných poměrech. Sama však vedla také velmi neuspořádaný až zhýralý život s mnoha milostnými aférami, jež ji ostatně provázely prakticky celý život a občas se neobešly bez tragických následků. Po vyloučení z tercie reálky navštěvovala rodinnou školu. Fiaskem skončilo také její studium v Paříži, kde byla vyloučena z dívčího penzionátu. Během roční práce sekretářky u matčina druha v Mladé Boleslavi se na tenise seznámila s pražskými herci O. RubíkemJ. Kronbauerovou, jejichž prostřednictvím se dostala k filmu, který jí otevřel cestu do kulturních a společenských kruhů. První kroky před kamerou učinila v epizodce manekýnky v podřadné operetce režiséra Medeotti-Boháče Děvčátko, neříkej ne! (1932). K první velké roli se dostala vlastně jako náhradnice za původně angažovanou herečku, která těsně před natáčením svou účast odřekla. Byla to role záletné, cizoložné paničky, manželky věhlasného chirurga Bernharda (J. Rovenský), který se k ní po mnoha peripetiích velkoryse vrátí, v melodramatu Diagnosa X (1933). Zpočátku byla spíše typem než skutečnou herečkou a vyhovovala režisérům poslední garnitury, od nichž se však dočkala maximálně rolí tuctových mondén a zhýčkaných slečen. Brzy však zjistila, že se svými amatérskými výkony jen stěží může proniknout do vyšší herecké kategorie. S osvojením si základů herecké techniky a mluvy jí pomohla R. Nasková, ale rozhodující význam měla pro ni známost s H. Haasem. Herečku v pravém slova smyslu z ní udělali M. Frič, a zejména Otakar Vávra. Ve Fričových filmech byla partnerkou H. Haase (Život je pes, 1933; Ať žije nebožtík, 1935; Mravnost nade vše, 1937) a později hrála v Haasových filmech Velbloud uchem jehly (1936), Děvčata nedejte se! (1937) a Kvočna (1937). Po jeho boku se začal formovat její stereotyp krásné, elegantní, zjevově reprezentativní a kultivované mladé ženy z vyšší společnosti, lehce znuděné životem. Její hrdinky – stejně jako ona sama – působily a jednaly sebevědomě, lehkovážně, duchaplně, vtipně, ironicky, koketně, trochu vypočítavě a občas intrikánsky. Těmito rysy se vyznačovala její Marcela Johnová v komedii M. Friče Mazlíček (1934), milenka pařížského krále módy Mici v další Fričově komedii Švadlenka (1936), rozmazlená dceruška bohaté továrnice Štěpánové (R. Šlemrová) v Haasově a Vávrově komedii Velbloud uchem jehly a jiné postavy. Ironie, se kterou hrála své mladé dámy, v sobě tajila silnou komickou vervu a humorný talent. Toho se snažili využít převážně komediální režiséři jako K. Lamač (Nezlobte dědečka, 1934; Důvod k rozvodu, 1937; Ducháček to zařídí, 1938; U pokladny stál…, 1939), Miroslav Cikán (Komediantská princezna, 1936; Z českých mlýnů, 1941) a V. Slavínský (Rozkošný příběh, 1936; Bílá vrána, 1938; Svatební cesta, 1938; Dva týdny štěstí, 1940; Přítelkyně pana ministra, 1940). Uměleckého vrcholu v komediální sféře dosáhla jako partnerka O. NovéhoN. Gollové v komedi M. Friče Kristian (1939), za který byla vyznamenána zemskou cenou roku 1939. Prokázala však i mimořádný talent dramatický. První velkou příležitost jí v této oblasti poskytl V. Binovec v tragickém příběhu raněného českého legionáře a fanatické německé ošetřovatelky za 1. světové války Poručík Alexandr Rjepkin (1937). Psychologicky náročnými postavami ji obdařil Otakar Vávra. Po menší, avšak pro sociální vyznění filmu klíčové roli životem protřelé a cynické prodavačky v automatu Lili ve filmu Panenství (1937) a krásné povětrné holky Roziny v historické komedii Cech panen kutnohorských (1938) to byla ústřední hrdinka psychologického dramatu podle románu K. J. Beneše Kouzelný dům (1939), zhýčkaná dcera význačného průmyslníka Marie Ungrová, která jako jediná přežije leteckou havárii a po ztrátě paměti stráví několik týdnů v „kouzelném domě“, kde poprvé v životě pozná skutečnou lásku. Podobnou roli ženy se zdravotními problémy vytvořila opět pod Vávrovým vedením ještě v adaptaci románu Marie Pujmanové Pacientka dr. Hegla (1940). Znamenitou příležitost jí dal František Čáp zdánlivě málo významnou rolí prostitutky Kiki v romantickém melodramatu Noční motýl (1941). Byla za ni vyznamenána národní cenou 1942. Poslední významnou dramatickou roli amorální prodavačky velkého obchodního domu Heleny Truxové vytvořila ve Vávrově snímku Šťastnou cestu (1943). Pod pseudonymem Lil Adina hrála po boku Heinze Rühmanna v německém, zcela apolitickém filmu Kurta Hoffmanna Ich vertraue dir meine Frau/Svěřuji ti svou ženu (1942). Nedlouho před koncem války se její zářivá kariéra, kterou si za dvanáct let vybudovala v české kinematografii s bezmála padesáti film. tituly, definitivně uzavřela rolí podváděné manželky průmyslníka (O. Nový) v melodramatu V. Wassermana Sobota (1944). Od roku 1939 se pokoušela prosadit i na jevišti: účinkovala v Uranii (Všechno nebo nic, Julie si koupí dítě), Komorním divadle (Moudrá Penny, Milionářka, Snídaně o půlnoci, Liščí past), Divadle Na poříčí (Střídavě oblačno, Vdova liška, Chvála bláznovství) a Městském divadle na Královských Vinohradech (Šest postav hledá autora, titulní role Schillerova dramatu Marie Stuartovna). Pro údajné styky s nacisty a nepřístojné občanské chování byla po květnové revoluci roku 1945 zatčena, vazebně vyšetřována, ale pro nedostatek důkazů nakonec propuštěna. Beznadějnou situaci doživotního vyloučení z veřejného uměleckého života vyřešila účelovým sňatkem, kterým si zajistila britské státní občanství. Po legálním odchodu do Velké Británie roku 1948 se příležitostně a bez valného úspěchu herecky uplatnila před kamerou a na jevišti. Později se věnovala sochařství. Žila střídavě ve Velké Británii, USA, Švýcarsku, na Maltě a v Kanadě. Do vlasti, kterou navštívila počátkem 60. let a pak v roce 1966 (kvůli údajnému hostování v muzikálu Hello Dolly v Hudebním divadle v Karlíně), se vrátila počátkem roku 1991 a poslední měsíce života dožila na zámku v dobříši. Své pohnuté životní osudy sama vylíčila v memoárové knize Dneska už se tomu směju (1977, 1990, 2004). K jejímu životu se vyslovují různou literární formou knihy Josefa Fraise Trojhvězdí nesmrtelných (1998), Vladimíra Přibského Adina: příběh české hvězdy (2001), P. Jirase Adina Mandlová: obrazový životopis (2001), Arnošta Tabáška Adina Mandlová: fámy a skutečnost (2003) a Václava Junka (Ne)návraty Adiny Mandlové (2009).

 

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!