V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

MALKINA, Liliana Samojlovna

Liliana Samojlovna MALKINA (* 14. 7. 1938 Tallin)herečka. Po otci, vystudovaném inženýrovi, zdědila nejen židovský původ, ale i muzikálnost. Po absolvování Divadelního institutu A. N. Ostrovského v Leningradě (1960) hrála čtyři roky v tallinském Ruském činoherním divadle. Potom vystřídala řadu scén a souborů v Leningradě (Divadlo dramatu a komedie Na Litějnom, Komedie, Divadlo Lensovětu, Experiment) a v Moskvě (Divadlo satiry Kejklíř, Divadlo na Tagance). Od začátku umělecké dráhy se profilovala jako temperamentní a razantně komediální herečka robustního zjevu s charakteristickou mezerou mezi horními zuby a hrubým hlasem. Vždy představovala ženy starší, než byl její skutečný věk. Natočila kolem šedesáti filmů. Na plátně debutovala rolí čilé babičky v dětském filmu Rolana Bykova Pozor, želva!/Vnimanije, čerepacha! (1970). Ve filmu Sergeje Bondarčuka podle Čechovovy povídky Step (1977) vytvořila s Innokentijem Smoktunovským manželský židovský pár. Od roku 1992 žije v Praze, kde pokračuje v herecké práci na jevišti (Divadlo Na zábradlí, Divadlo Na Fidlovačce, Viola, Dejvické divadlo), v televizi (seriály Přízraky mezi námi, 2000; Dobrá čtvrť, 2004; Ošklivka Katka, 2008; pořad televize Prima Mňam aneb prima vařečka) a ve filmu. Proslavila ji – nejen v českém prostředí – postava rázné ruské tety Tamary Komarovové, babičky malého titulního hrdiny (Andrej Chalimon), kterého ve smutné komedii J. Svěráka Kolja (1996) vyžení fingovaným sňatkem staromládenecký český hudebník Louka (Z. Svěrák). Epizodní charakter měla její role Boha (v podobě mlčenlivé odměřené úřednice) v závěru Reifovy ironické grotesky Postel (1998). Její českou filmografii zatím uzavírá úloha babičky teenagerského kytaristy Radka (M. Písařík) v Janákově kriminální černé komedii Ro©k podvraťáků (2006). Více příležitostí před kamerou se jí však nabízí v zahraničních filmech. Napsala vzpomínkovou knihu Byla jsem Koljova bábuška (2003). Režisérka Věra Knappová natočila její tv. portrét Koljova babička (1999).
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!