V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

BLAŽKOVÁ, Marie

Marie BLAŽKOVÁ rozená Štursová (* 12. 10. 1885 Praha, † 29. 12. 1975 Svojšice u Kolína)  – herečka; manželka divadelního ředitele Jana Blažka. Profesionální hereckou dráhu zahájila roku 1901 v operním sboru pražského Národního divadla, odkud po čtyřech letech odešla do činohry Národního divadla v Brně (1905–08). Čtrnáct let pak působila v Divadelní společnosti Jana Blažka a poté vystřídala pražské scény: Uranie (1922–25, 1926–30), Tylovo divadlo v Nuslích (1925–26), Švandovo divadlo (1931–34) a Divadlo Vlasty Buriana (1936–45), přejmenované 1945 na Divadlo kolektivní tvorby. První zkušenost s filmem získala už v němé éře, kdy ztvárnila manželku intrikánského ředitele panství v komedii Prach a broky (1926). Celkem vytvořila padesát vedlejších film. rolí, většinou postavy hodných nebo zakřiknutých manželek a chápajících matek dospívajících synů a dcer (Třetí rota, 1931; Neporažená armáda, 1938; Cesta do hlubin študákovy duše, 1939; Studujeme za školou, 1939; Pohádka máje, 1940; Muzikantská Liduška, 1940; Městečko na dlani, 1942; Kluci na řece, 1944; Prstýnek, 1944), chův (Co se šeptá, 1938), bytných (Lízino štěstí, 1939; Valentin Dobrotivý, 1942) a hospodyň (Minulost Jany Kosinové, 1940; Noční motýl, 1941; Pantáta Bezoušek, 1941; Experiment, 1943). V Čápově adaptaci Babičky si zahrála dobráckou mlynářku. Obdobné typy postav zopakovala i v deseti poválečných filmech (Hrdinové mlčí, 1946; Divá Bára, 1949; Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář, 1949). Naposledy se plátně objevila jako zdravotní sestra Mařenka v Makovcově sportovní komedii Veselý souboj (1950).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!