V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

MÁJOVÁ, Stella

Stella MÁJOVÁ rozená Weingärtnerová, provdaná 1. Egemová, 2. Mrázová (* 19. 7. 1923 Havlíčkův Brod, † 5. 11. 2009, Falbrooku, Kalifornie)operetní herečka; sestra operního pěvce-tenoristy Jiřího Weingärtnera (1920–1998). Její otec byl inspektorem železničních drah. Vyrůstala v Kralupech a Mělníku. Od dětství navštěvovala v Praze taneční školu Valy Katzové a často vystupovala na jevišti. Jako studentka mělnického reálného gymnázia se přihlásila na Státní konzervatoř v Praze, z jejíhož studia však sešlo, když přišla nabídka k filmování. Současně zpívala a stepovala na zájezdech Elit Clubu a účinkovala v Divadle Oldřicha Nového (1943). Za okupace byla totálně nasazená v modřanské továrně na léky. První poválečná léta prošla krátkými angažmá v Alhambře (1947–48) a Novém divadle (1948–49). Po soukromém studiu zpěvu u Tino Pattiery a Roberta Rosnera nastoupila v roce 1952 jako první subreta v Divadle Na Fidlovačce (Polská krev, Perly panny Serafinky, Krásná Saskia). Roku 1958 ji angažoval J. Werich do Divadla ABC, odkud přešla do Městských divadel pražských (1962–91). Počátek její film. kariéry, kterou odstartovala úlohou patnáctileté vnučky Jarmily v Cikánově komedii Příklady táhnou (1939), vyplňují větší i menší postavy dospívajících uličnických a zvědavých děvčat (Studujeme za školou, 1939; Artur a Leontýna, 1940; Pro kamaráda, 1940; Barbora Hlavsová, 1942; Žíznivé mládí, 1943). Po desetileté přestávce obnovila spolupráci s filmem úlohami Stázky v Krškově adaptaci Šrámkova románu Stříbrný vítr (1954) a druhorozené princezny Zpěvanky v Zemanově pohádce Byl jednou jeden král… (1954). Od té doby však její kroky do film. ateliérů směřovaly stále řidčeji a jen kvůli epizodním rolím sekretářky závodní rady (Anděl na horách, 1955), vévodkyně (Princezna se zlatou hvězdou, 1959), manželky (Zabil jsem Einsteina, pánové…, 1969), přítelkyně generálovy ženy („Pane, vy jste vdova!“, 1970), prodavačky (Lidé z metra, 1974), zámožné tetičky z Ameriky (Co je doma to se počítá, pánové…, 1980), tlumočnice (V podstatě jsme normální, 1981) a matky (Samorost, 1983). Příležitostně se objevovala i v televizi: v inscenacích a pohádkách (Muž mnoha tváří, 1958; Netopýr, 1961; Mrtvý princ, 1971; Bratranec Pons, 1973; Den velkého ticha, 1980; O velkém nosu, 1983) a seriálech (30 případů majora Zemana, 1974–79 a Malý pitaval z velkého města, 1982). Od poloviny 90. let žila v Kalifornii s druhým manželem emigrantem Jaroslavem Mrázem. Ve spolupráci s Věnceslavou Dezortovou publikovala memoárovou knihu Kam až mě osud zavál (2003).
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!