V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

MACHATA, Karol

Karol MACHATA (* 13. 1. 1928 Malacky, okres Bratislava-venkov)slovenský herec. Vyrůstal v dělnické rodině. Už jako třináctiletý chlapec hrál v rozhlase a věnoval se ochotnickému divadlu. Po maturitě na obchodní akademii studoval herectví na Státní konzervatoři v Bratislavě (1948–50). Rok před jejím ukončením nastoupil do činohry Slovenského národního divadla v Bratislavě, které zůstal věrný bezmála půl století s výjimkou sezony 1951–53, kdy působil v Armádním divadle v Martině. Rejstřík hrdinských postav, jimiž v komediální, lyrické i dramatické poloze zaujal v prvním tvůrčím období, rozšiřoval postupně o složitější a vrstevnatější charaktery, v nichž mu univerzálnost jeho hereckých dispozic umožnila překračovat žánry, styly a vstupovat do rozličných epoch a sociálně odlišných prostředí. Vytvořil titulní postavy v Shakespearově HamletoviKráli Learovi, v Rostandově Cyranovi z Bergeracu, v Čechovově Ivanovovi. V jeho bohaté galerii postav jsou zastoupeny i rozmanité charaktery z her slov. dramatiků. Film, který mu počátkem 50. let nabídl další uměleckou platformu, těžil z jeho herecké polohy dramatické i romantické. Před kamerou debutoval epizodkou slov. letce ve sportovním filmu českého režiséra Čeňka Duby Vítězná křídla (1950). Byl vyhledávaným představitelem vesnických mužů (Lazy sa pohli, 1952; Mladé srdcia, 1952; Pole neorané, 1953; Drevená dedina, 1954; Stretnutie, 1975; Červené víno, 1976), ale stejně tak se osvědčil v postavách současníků z řad inteligence (Muž, ktorý sa nevrátil, 1959; Vždy možno začať, 1961; Prípad pre obhajcu, 1964). Ve filmech ze 2. světové války a SNP hrál muže z obou stran barikády: partyzány (Prerušená pieseň, 1960; Predjarie, 1961), kolaboranty, zrádce a gardisty (Pieseň o sivom holubovi, 1961; Poľnočná omša, 1962). Kromě již zmíněných Vítězných křídel se objevil v dalších českých filmech. Režisér Bořivoj Zeman mu v odborářské komedii Anděl na horách (1955) svěřil úlohu mladého rekreanta Zdeňka Soukupa, jehož dívku (H. Loubalová) považuje titulní hrdina (J. Marvan) mylně za nevěrnou snoubenku svého syna (J. Mareš). Negativní postavu nepřátelského agenta Justa alias Viléma Jonáše, snažícího se využít pro záměry západních rozvědek mateřských citů opuštěné ženy (M. Vášová), vytvořil v dramatu J. Krejčíka podle hry Františka Pavlíčka Labyrint srdce (1961). Ve Vávrově životopisném snímku o Boženě Němcové Horoucí srdce (1962) zpodobnil slov. romantického básníka Janka Kráľe. Zatím naposledy promluvil z film. plátna jako otec titulního hrdiny, odvážného dřevorubce Ondry (J. Kronera ml..) v Matulově pohádce Nebojsa (1988). Svůj kultivovaný herecký projev s kouzlem ryzí spontánnosti, doplněný sytým sametovým hlasem, uplatnil hojně v televizi a před rozhlasovým mikrofonem jako herec, recitátor a vypravěč. Jako laureát Státní ceny Klementa Gottwalda (1963) a nositel titulů Zasloužilý umělec (1967) a Národní umělec (1979) byl za zásluhy v oblasti div., film. a rozhlasové tvorby roku 2003 slov. prezidentem vyznamenán Pribinovým křížem II. třídy.
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!