V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

LUŤANSKÝ, Ivan

Ivan LUŤANSKÝ (* 19. 4. 1953 Praha, † 1. 8. 1983 mezi Cau Rác a Ky Phong, Vietnam, nehoda )herec. Jeho otec, vystudovaný učitel, pocházel z Podkarpatské Rusi a za 2. světové války bojoval v čs. vojenské jednotce v SSSR Přestože od dětství inklinoval k herectví, které pěstoval v literárně dramatickém kroužku Lidové školy umění, vyučil se nejprve elektromechanikem u dopravních podniků (1971). Po absolvování studia herectví na DAMU (1976) byl angažován do činohry Národního divadla v Praze, kde už předtím hostoval (stejně jako v Divadle E. F. Buriana). Jako herec atletické, vysoké postavy (věnoval se cílevědomě i fyzické přípravě a aktivně sportoval) byl zpočátku obsazován do rolí nevyzrálých mladíků sportovního typu, později směřoval k charakterově vyhraněnějším rolím širokého rozpětí, v nichž projevil temperament, fyzickou vitalitu a dravost, komediantskou bezprostřednost, ale i věcný nadhled nad rolí (Adam v Hacksově hře Adam a Eva, Václav v Našich furiantech, Robert Krüg v Bílé nemoci, kandrdas v Mášově Noční zkoušce, Orestés v Aischylově tragédii Oresteia, Laertes v Hamletovi aj.). Jeho hereckých předností a tělesných dispozic si brzy povšiml film a televize. Ještě jako posluchač DAMU vzbudil svým hereckým temperamentem a tělesnými dispozicemi zájem filmařů a zejména tv. režisérů. Na obrazovce se stal oblíbeným představitelem šlechetných princů a švarných chasníků v pohádkách Nezbedná pohádka (1976), Meluzína (1980), O ptáku Ohniváku (1980), Co poudala bába Futeř (1983), A nebojíš se princezničko? (1980), Jak se peče štěstí (1981) a Třeboňská pohádka (1982). Urostlé mládence romantických i nejednoznačných povah hrál v řadě tv. inscenací a filmů (Rinaldino, 1975; Střílej oběma rukama, 1976; Mílaři, 1977; Zápisník zmizelého, 1980; Mezičas, 1981; Dějiny jednoho dne, 1981; Pouť králů, 1982; Hodina před ránem, 1983; Zuzana Vojířová, 1983; Karel Hynek Mácha, 1983) a seriálů (Nejmladší z rodu Hamrů, 1975; Stříbrná pila, 1978; Rozpaky kuchaře Svatopluka, 1984). Recitoval ve Viole (pásmo z díla básníka Françoise Villona). Návštěvníci kin si ho mohli poprvé všimnout mezi vojáky základní služby ve Vorlíčkově komedii o trampotách jednoho vojína Dva muži hlásí příchod (1975). Nepřehlédnutelná již byla vedlejší role studenta práv Ivana Kabáta, u jehož rodičů (Z. HradilákM. Drahokoupilová) vyústí manželská krize až v ženinu tragickou smrt, v dramatu Stanislava Strnada Běž, ať ti neuteče (1976). Ztepilostí oplýval mladý kupec Kam, se kterým uteče krásná Veveřice (M. Sýkorová) z osady Havranů, ve Schmidtově volné trilogii z pravěku (Osada Havranů, 1977; Na veliké řece, 1977; Volání rodu, 1977). Naproti nepodstatné roli kriminalisty Berana v detektivce D. Kleina Kam nikdo nesmí (1979) byl protagonistou hořké komedie studentů FAMU Dušana Kukala a Martina Bezoušky AEIOU (1979, 1990). V tomto proskribovaném středometrážním snímku ztělesnil lehkomyslného středoškoláka Karla Sedláčka, který se místo básníkem, jak by si přál, stane příslušníkem VB kdesi v pohraničí. Dvě jeho poslední film. role spojuje především sport: v hořké komedii J. Vošmikové Evo, vdej se! (1983) byl pohledným tělocvikářem Ryšavým a v psychologickém snímku slov. režiséra Vladimíra Kavčiaka Zbohom, sladké driemoty (1983) hrál trenéra vzpírání Dušana, nejbližšího přítele hlavního hrdiny (V. Durdík). Touha po poznávání, dobrodružná povaha a zájem o východní kultury ho přivedly do Vietnamu, kde za dosud nevyjasněných okolností zahynul. Po stopách jeho osudu a podivné smrti pátral v dokumentu Smrt dobrodruha (2000) režisér Pavel Křemen, který ho natočil pro tv. cyklus Nevyjasněná úmrtí.

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!