V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

LOSKOT, Josef

Josef LOSKOT (* 14. 4. 1889 Praha, † 9. 1. 1974 Dolní Černošice)pěvec a herec. Po ukončení obchodní školy (1905) byl žákem komorní pěvkyně saského krále Olgy Paršové-Žikešové a roku 1908 získal angažmá v Národním divadle v Praze, kde jako člen operního sboru s výhradou zpívání malých rolí strávil šestačtyřicet let. Na jevišti vytvořil také řadu činoherních figurek, pro které byl svou vznosnou postavou přímo předurčen. Jeho robustní zjev se uplatnil i ve filmu, kde se poprvé objevil jako karbaník v komedii S. Innemanna Ve dvou se to lépe táhne (1928). Jeho největší film. rolí byla postava vladyky Skeře v historickém dramatu J. S. Kolára Svatý Václav (1929). Ve zvukové éře vytvořil ještě třináct menších a epizodních rolí ve snímcích rozličných žánrů a vedle už vyzkoušeného S. Innemanna jde zároveň o pestrou přehlídku tehdejších lepších i slabších režisérů: zahrál si ve Fehérově melodramatu Když struny lkají (1930), u S. Innemanna chodského praporečníka Matěje Přibka (Psohlavci, 1931), ale také legionáře ve Třetí rotě (1931) a vesničana v Innemannově a Kvapilově zfilmování Prodané něvěsty (1933). Dále hrál "zeleného krále" v Machatého komedii Načeradec, král kibiců (1932), faráře v Kodíčkově komedii Loupežník (1931), Lelíčkova věřitele v Lamačově burianovské veselohře Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932), hostinského v Krňanského dramatu Ze světa lesních samot (1933), nezaměstnaného ve Vančurově sociálním dramatu Na sluneční straně (1933), chasníka v hospodě ve Vávrově komedii Cech panen kutnohorských (1938), vrátného v baru v Cikánově filmu Karel a já (1942) a dlouho naposled v bezejménné epizodě Slavínského zfilmování Drdova románu Městečko na dlani (1942). Po dlouhé odmlce se naposledy se mihl ve snímku Rudá záře nad Kladnem (1955).

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!