V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,, …

LONGEN, Emil Artur

Emil Artur LONGEN vl. jm. Emil Pittermann, pseudonym L. Ongis (* 29. 7. 1885 Pardubice, † 24. 4. 1936 Benešov)  – spisovatel, dramatik, kabaretiér, malíř, karikaturista, herec, režisér a scenárista; manžel herečky X. Longenové. Z malířských studií na pražské AVU byl roku 1908 vyloučen, ale už rok předtím inicioval založení malířské skupiny Osma. Vedle nesoustavně rozvíjené malířské a kreslířské tvorby soustředil svůj zájem především na literární a kabaretní činnost. Napsal řadu frašek, skečů a burlesek, prošel četnými pražskými kabaretními scénami (Schöblův kabaret, Na poříčí, Lucerna, Montmartr, Rokoko, Červená sedma, BUM) a působil ve Wilde Bühne v Berlíně (1922). Uměleckého vrcholu v úsilí o lidový kabaret, aktuálnost a excentrické herectví (ovlivněné expresionismem) dosáhl v Revoluční scéně (1920–21), kde uvedl první dramatizaci Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka, Kischovo Nanebevstoupení Tonky Šibenice, Büchnerova Vojcka aj. Během 30. let se scenáristicky podílel na řadě nenáročných filmů (většinou s A. Nedošinskou) a podle jeho námětů a her vznikly např. film. komedie s V. Burianem (C. a k. polní maršálek, 1930; Anton Špelec, ostrostřelec, 1932; Pobočník Jeho Výsosti, 1933; Nezlobte dědečka, 1934; Hrdinný kapitán Korkoran, 1934) a životopisný snímek S. Innemanna o Jaroslavu Haškovi Poslední bohém (1931). Sám vytvořil titulní postavy pražského hejska v němých groteskách (Rudi sportsman, 1911; Rudi na křtinách, 1911; Rudi na záletech, 1911; detektivka Otrávené světlo, 1921) i ve zvukovém filmu (špionážní drama Aféra plukovníka Redla, 1931). Objevil se ještě jako praporčík Benda v Innemannově dramatu Třetí rota (1931). S nevalným úspěchem se pokusil o film. režii fraškami Miláček pluku (1931) a Skalní ševci (1931). Svědectví o něm a jeho ženě podali F. Sauer a Stanislav Klika v knize Emil Artur Longen a Xena (1936).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!