V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

LAKOMÝ, Ladislav

Ladislav LAKOMÝ (* 14. 11. 1931 Náměšť na Hané, † 11. 4. 2011 Brno)herec. Jeho rodiče měli řeznictví a pohostinství. Od dětství dělil své umělecké zájmy mezi hudbu a divadlo. Za okupace hrál s ochotníky loutkové divadlo a v amatérské jevištní činnosti pokračoval i po příchodu do Brna (1948), kde vystudoval Vyšší průmyslovou školu chemickou (1952) a pak herectví na JAMU (1956). Po absolutoriu strávil devět sezon v angažmá brněnského Divadla bratří Mrštíků (Jak je důležité míti Filipa, Manon Lescaut, Maryša, Evžen Oněgin, Fyzikové, Strýček Váňa), odkud přešel roku 1965 do činohry Státního divadla, respektive Národního divadla v Brně, jejímž předním členem zůstal až do roku 1996. Z více než stovky velkých postav klasického i moderního repertoáru světové a domácí dramaturgie zaujal např. jako Ježíš v Komedii o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, pan Bérenger v Nosorožci, kníže Myškin v Idiotovi, Čechovův Ivanov, Marlow v dramatizaci Krále krysy, Vávra v Maryše nebo Car Fjodor. Mezitím také krátce pobyl ve Státním zájezdovém divadle v Praze (1960) a ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti (1967–68, šéf činohry). Již v prvním angažmá bylo zřejmé, že těžiště jeho tvorby bude spočívat v rolích charakterních. Vnitřní síla jeho herectví, neokázalá přesnost a introvertnost se odrazily především při jeho interpretacích nejrůznějších psychologických typů. Filmaři však nikdy nedokázali kvality a potenciál jeho hereckého umění patřičně ocenit, proto se jeho filmografie nehonosí žádnou velkou rolí. Na plátně se nejprve mihl v epizodkách řidiče novinářského vozu (Poslední etapa, 1962), barmana (Anděl blažené smrti, 1967) a prokurátora (Stud, 1967). V následujících dvou desetiletích se návštěvníkům kin nejčastěji prezentoval v podobách autentických osobností, které ztělesnil v tendenčních rekonstrukcích historických událostí nebo v životopisných portrétech: básník Josef Hora (Dvacátý devátý, 1974), novinář a spisovatel Eduard Urx (Dny zrady, 1973), matematik a svobodník prvního čs. polního praporu Rediš (Sokolovo, 1974), skotský náboženský reformátor John Dury (Putování Jana Amose, 1983), spisovatel Vladislav Vančura (Člověk proti zkáze, 1989). Se ctí se zhostil úlohy prezidenta Edvarda Beneše v nechvalně proslulém tv. seriálu Gottwald (1986). Zpravidla byl obsazován do středně velkých rolí příslušníků inteligence a vlivných činitelů: stavitel Lojda ve Svobodově dramatu z českého pohraničí roku 1938 Svět nic neví (1987), vlivný ředitel podniku Klouda v Koskově hořké komedii Sedmé nebe (1987), otec zamilované německé dívky (M. Hrubešová), nacistický plukovník a bývalý profesor von Polchow v milostném příběhu K. Kachyni Oznamuje se láskám vašim (1988) a rutinovaný projektant ing. Zikmund v Matějkově nepřesvědčivém příběhu s etickou a ekologickou tematikou Uzavřený okruh (1989). Obdobné typy hrál ve slov. filmech Veľká noc a veľký deň (1974), Letný strom radosti (1983) a V rannej hmle (1990). Neminuly ho ani pohádkové kostýmy, do kterých se oděl jako ministr (Pohádka o Malíčkovi, 1985), královský rádce (Jestřábí moudrost, 1989) a hofmistr (Kouzelný měšec, 1996). Kromě divadla a filmu se uplatnil i v dalších dramatických formách. Na svém kontě má nesčíslně relací v literárních pořadech brněnské redakce Čs. rozhlasu a od počátku živého vysílání se v brněnském studiu ČST podílel na desítkách inscenací a pohádek, z nichž jmenujme aspoň Sjezd abiturientů (1965), Šťastný Jim (1969), Kroměřížské nokturno (1970), Zbabělec (1975), Jan Houslista (1977), Prokop Diviš (1977), Rváč (1979), Archimedův bod (1982), Obraz (1983), Vysoká hra (1986), Ticho v soudní síni (1987), Bratr Paleček (1989), Pravda visí na vlásku (1991), Kurýr (1993), Valčík na uvítanou (1994), Tomáš Becket (1996) a Stromy umírají vstoje (1998). Neminulo ho, byť v menší míře, ani účinkování v seriálech (Gottwald, 1986; Dobrodružství kriminalistiky, 1989; Detektiv Martin Tomsa, 1995; Hříšní lidé města brněnského, 1997; Četnické humoresky 3, 2007). Disponoval nezaměnitelně melodickým, tvárným a nosným hlasem, jehož hojně využíval v uměleckém přednesu a dabingu (namlouval např. Jeana Maraise a Alaina Delona). Za celoživotní mistrovství v dabingu získal Cenu Františka Filipovského (1999). Téměř dvě desítky let vyučoval herectví na JAMU a brněnské konzervatoři. Svědectví o jeho umělecké cestě podává vzpomínková kniha Eugenie Dufkové Letokruhy Ladislava Lakomého (1998). Vzpomínkový bilanční medailon s ní natočil George Agathonikiadis pro cyklus ČT Neobyčejné příběhy (2010).

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!