V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

KVIETIK, Štefan

Štefan KVIETIK (* 10. 5. 1934 Dolné Plachtince, okres Veľký Krtíš)  – slovenský herec a politik. Původně se chtěl stát lékařem, ale na popud krajana a později pedagoga J. Pántika se rozhodl pro herectví, které absolvoval na VŠMU (1957), a získal angažmá Armádním divadlem v Martině. Od roku 1959 byl dlouholetým členem činohry Slovenského národního divadla v Bratislava, které opustil se vstupem do politiky po roce 1989. Jeho psychologicko-realistické herectví širokého rozsahu je symbiózou prvků drsného chlapství, mužné lyričnosti, výbušné eruptivnosti a zranitelné senzitivnosti, vzepjatého romantického patosu i prosté a elegantní civilnosti. O univerzálnosti a tvárnosti jeho charakterního herectví svědčí tematická, stylová a žánrová rozmanitost jeho postav, jimiž se kromě jeviště prezentoval také v rozhlase, televizi (Živý bič, 1964; Buddenbrookovci, 1975; Ruy Blas, 1981) a od počátku 60. let ve více než čtyřech desítkách filmů. Hrál v nich pestrou škálu typů a charakterů od studentů až po zralé muže, od lehkomyslných a bezcharakterních svůdců až po neohrožené bojovníky, od milenců až po manžele a otce dospělých dětí. Většina jeho drsných, komplikovaných, nezřídka cynických a skeptických hrdinů, z nichž mnozí nosili uniformy a historické kostýmy či jejich jména zdobily akademické tituly, byli muži činu s nábojem rozhodné vůle, průbojnosti a zarputilosti. Znamenité portréty těchto jedinců předvedl zejména v postavách vězně koncentračního tábora a bývalého boxera Komínka v psychologickém dramatu Petera Solana Boxer a smrt (1962), rybáře Richarda v historické baladě P. Bielika Majster kat (1966), správce vysokohorské chaty a horolezce Pirina v dramatickém příběhu Martina Hollého Medená veža (1970) a zedníka a včelaře Sama Pichandy v Jakubiskově rodinné fresce Tisícročná včela (1983). Výraznou stopu zanechal také v české kinematografii, zejména hned svou úvodní rolí frajerského a žárlivého majitele pouťové střelnice Viktora, jenž si vehementně nárokuje lásku mladičkého děvčete (Z. Cigánová), ve Vávrově poetické adaptaci básně Františka Hrubína Romance pro křídlovku (1966). V kolektivu českých herců a uprostřed pouště se ocitl při natáčení dobrodružného filmu Zbyňka Brynycha Oáza (1972), ve kterém ztělesnil seržanta, jednoho ze sedmi uprchlíků z cizinecké legie během 2. světové války. S E. Vášáryovou vytvořil ústřední mileneckou dvojici nemocniční ošetřovatelky a těžce nemocného automobilového závodníka v Hubáčkově příběhu volně natočeném podle novely Marie Pujmanové Známost sestry Aleny (1973). Chlapáckého uhlíře Patočku si zahrál v pohádce R. Cvrčka Za humny je drak (1982) a jako anarchistický dělník Antoš, který mstí údajnou zradu svého přítele jeho zabitím, tragicky vyhrocuje zápletku Soukupova historického dramatu z doby bachovského absolutismu Záchvěv strachu (1983). Znovu se na plátně připomněl po delší odmlce úlohou velitele převýchovného tábora v tragikomedii Tábor padlých žien (1997). Vedle vlastní herecké tvorby se věnoval pedagogické práci na VŠMU (1984–90). Po změně politického režimu byl dvě volební období (1990–94) poslancem slov. parlamentu (jako nezávislý za Slovenskou národní stranu) a zastával funkci podpředsedy Výboru Slovenské národní rady pro vzdělání, vědu, kulturu a sport. Kromě poct z komunistické éry (roku 1968 jmenován Zasloužilým umělcem a roku 1976 laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda) mu byl roku 2004 udělen za zásluhy o rozvoj kultury Kříž prezidenta Slovenské republiky II. stupně a Řád Ľudovíta Štúra II. třídy. Podle Ústavu pamäti národa je registrován jako spolupracovník StB.

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!