V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

KUDLA, Vladimír

Vladimír KUDLA (* 26. 6. 1947  Praha)herec. Po maturitě na gymnáziu v Přípotoční ve Vršovicích nastoupil jako herecký elév v pražském Divadle Jiřího Wolkera (1965–66). Po absolvování vojenské prezenční služby vystudoval herectví na DAMU (1973) a stal se členem libereckého Studia Ypsilon, se kterým přešel do pražského divadla Ateliér (1973–78). Přitom hostoval v Činoherním klubu. Další angažmá získal v Ústředním loutkovém divadle (1978–80). V roce 1980 spoluzaložil s J. Kačerem a R. Rusevem Studiu Bouře, které se transformovalo do Náhradního divadla. Dále hostoval v Divadle Na zábradlí a v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého. Od roku 1990 půsoví ve svobodném povolání. Před kamerou začínal úlohami delikventních mladíků (Škola hříšníků, 1965; Po stopách krve, 1969). Titulní postavu mladého osamělého trampa Pepíka přezdívaného Bíbr Grizzly vytvořil v Dvořáčkově povídce Bíbr Grizzly z filmu Maturita za školou (1973). Filmaři ho pověřili ještě několika menšími úlohami: student práv Hanousek (My ztracený holky, 1972), kouzelník (Adam a Otka, 1973), fotograf (Jak se točí Rozmarýny, 1977), pravěký lovec Jednoručka (Volání rodu, 1977), mladý horník (Hněv, 1977), úředník Halas (Zelená vlna, 1982), Truhlařík (Atomová katedrála, 1984), stavebník Morávek (Podfuk, 1985), Fric (Operace mé dcery, 1986), příslušník VB (Proč?, 1987), vousatý cestující (Silnější než já, 1990). Nadlouho naposled ho obsadil režisér Jan Švankmajer jako Waldese do provokativního filmu Lekce Faust (1993). Znovu se pak objevil až v koprodukčním snímku Janošík – Pravdivá historie (2009). Nepravidelně příležitosti mu nabízí televize v inscenacích a tv. filmech (Rozhovor, 1972; Útěk ze seriálu, 1988; Ten lokaj, 1991; Pátek čtrnáctého, 2003; Cesta byla suchá, místy mokrá, 2003) a hlavně v seriálech (Nejmladší z rodu Hamrů, 1975; Druhý dech, 1988; Dobrodružství kriminalistiky, 1991; Strážce duší, 2003; Ulice, 2005; Chaloupka na vršku, 2006; Soukromé pasti, 2008; Cukrárna, 2010). Uplatňuje se i v dabingu a rozhlase.

 

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!