V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

KRŮTA, Ferdinand

Ferdinand KRŮTA (* 6. 5. 1920 Praha, † 1. 6. 1992 Praha)  – herec; syn herečky K. Kaclové-Vališové. Odmalička, kdy trávil hodně času v biografech, tíhl k filmu a divadlu. Divadlo začal hrát za okupace s ochotníky v Malostranské besedě. Krátce pak působil v Městském oblastním divadle v Kolíně (1949) a po následujících šesti sezonách, které strávil v souboru zájezdového Vesnického divadla, ho roku 1955 angažoval E. F. Burian do svého divadla D 34. Když byla po Burianově smrti tato scéna zrušena, přešel s některým jejími členy roku 1960 do nově ustanoveného Divadla E. F. Buriana, v jehož svazku setrval čtvrt století. Podle slov jeho maminky si křest před kamerou odbyl dětskou rolí čertíka v jakémsi němém filmu. Za skutečný film. debut považoval teprve epizodku průvodčího ve špionážním snímku V. Čecha Expres z Norimberka (1953). V pětašedesáti filmech širokého žánrového a tematického spektra a pod vedením režisérů různých generací a zaměření osvědčil svou univerzálnost v menších i středně velkých postavách rozmanitých lidových typů, jimž vtiskl osobitý humor a vnitřní pravdivost svým střídmým civilním projevem. Hrál např. rekreačního referenta (Hudba z Marsu, 1955), pohraničníka (Král Šumavy, 1959), policisty a strážníky (Páté oddělení, 1960; Svět otevřený náhodám, 1972; Anděl s ďáblem v těle, 1983), horského chataře (Vánice, 1962), odbojáře (Černá dynastie, 1962), správce různých zařízení (Vrah skrývá tvář, 1966; Dita Saxová, 1967), školníka (Naše bláznivá rodina, 1968), farmáře (Kolonie Lanfieri, 1969), ševce (Příběh lásky a cti, 1977), číšníka (Hop – a je tu lidoop, 1977) a holiče (Poločas štěstí, 1984). Velmi podnětnou a podstatnou se ukázala spolupráce s J. Menzelem, který ho v několika svých prvních filmech pověřil výraznými rolemi: motoristický nadšenec František vezoucí automobilovým veteránem manželku (P. Maršálková) a strýce (E. Iserle) na motocyklové závody v povídce Smrt pana Baltazara z hrabalovské pentalogie Perličky na dně (1965), školník Neděla ve stejnojmenné povídce z triptychu detektivních příběhů Zločin v dívčí škole (1965), fotograf a Mášin strýc Noneman v okupační tragikomedii podle Hrabalovy novely Ostře sledované vlaky (1966), vrhač nožů Bobby Akurát v hudební komedii Zločin v šantánu (1968), brigádník kladenských hutí a bývalý holič Kudla v hrabalovské komedii Skřivánci na niti (1969) a mistr na stavbě přehrady v psychologickém snímku Kdo hledá zlaté dno (1974). K podobnému tvůrčímu souznění dospěl také s režisérem Jaroslavem Soukupem, v jehož několika filmech z minulosti i současnosti ztvárnil sice drobnější role (Drsná Planina, 1979; Romaneto, 1980; Dostih, 1981; Vítr v kapse, 1982), ale dočkal se i jedné z hlavních. Jako starý rohovnický trenér zvaný Dědek připraví mladého hrdinu (M. Vašut) na jeho životní zápas s německým šampionem (J. Nedorost) ve sportovním retrodramatu z meziválečného období Pěsti ve tmě (1986). Stejnou přezdívku Dědek nese jeho postava vrtaře geologického výzkumu z Vláčilova psychologického dramatu Hadí jed (1981). Bohaté herecké zkušenosti načerpal také před rozhlasovým a dabingovým mikrofonem a v tv. studiu, kde účinkoval v nepřeberném množství inscenací, her a pohádek (Vyhnanství, 1961; Neomylní, 1962; Putování Simona MacKeevera, 1962; Vrah byl odsouzen po právu, 1962; Žádám odpověď, 1965; Svatební cesta, 1966; Konec velké epochy, 1966; Lucerna, 1967; Drobínek, 1970; Na shledanou v lepších časech, 1974; Předehra, 1982; Mlčení Marie Zvoníkové, 1984) a v několika seriálech (Hříšní lidé Města pražského, 1968–69; F. L. Věk, 1971; Nejmladší z rodu Hamrů, 1975; Okres na severu, 1981).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!