V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

KRONBAUEROVÁ, Jarmila

Jarmila KRONBAUEROVÁ provdaná Poláková (* 11. 8. 1893 Praha, † 6. 11. 1968 Praha)herečka; dcera spisovatele, novináře a divadelního kritika Rudolfa Jaroslava Kronbauera (1864–1915). Soukromně se herecky školila u Otýlie Sklenářové-Malé, Marie Hübnerové, L. Dostalové, Marie Laudové-Hořicové. Od roku 1913 až do svého odchodu do důchodu (1960) byla členkou činohry Národního divadla v Praze kromě let 1942–45, kdy nehrála, protože jí to znemožnily německé rasové zákony (odmítla se rozvést se svým manželem židovského původu). Její specialitou byly postavy žen z vyšší společnosti, různé intrikánky a elegantní dámy v salonních a konverzačních komediích francouzských a anglických autorů (Pygmalion, Ideální manžel). V Hilarově éře zvládla i postavy tragické a hrdinské (Hippodamie, Hamlet, Král Oidipus). Roku 1919 začala vystupovat jako šansoniérka v kabaretu Červená sedma a svůj lahodný a tvárný hlas uplatnila i v rozhlase. Se světem filmu se sblížila již před 1. světovou válkou, kdy hrála Lolottu, milenku velkoměstského floutka (M. Vávra) v němém dramatu Konec milování (1913). Své ženské půvaby a temperament propůjčila také titulní hrdince, statkářské dceři Kateřině Sezimové, v Kolárově dramatu podle Kronbauerova stejnojmenného románu Řina (1926). Na sklonku němé éry se objevila ještě v melodramatickém snímku Znáš onen malý domek u jezera? (1929). Předválečný zvukový film ji počastoval pouze vedlejší rolí pěvkyně Irmy Martenové, matky titulní hrdinky (H. Vítová), v melodramatu S. Innemanna Sextánka (1936). Znárodněná kinematografie k ní byla sice o něco štědřejší se třemi rolemi: madame de Valveur v Krškově životopisném dramatu Housle a sen (1946), bohatá majitelka vzácného perského koberce Eleonora Zanelliová v první povídce čapkovského filmu J. Krejčíka Čintamani & podvodník (1964) a stará hraběnka Despraunová v Krškově přepisu Turgeněvovy novely Jarní vody (1968). Těžiště její poválečné činnosti spočívalo především v práci pedagogické na Státní konzervatoři v Praze. Posmrtně byla vydána její vzpomínková kniha Hodiny pod Harlekýnem (1973). Dostala titul Zasloužilé umělkyně (1953).

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!