V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

KRETSCHMEROVÁ, Jaroslava

Jaroslava KRETSCHMEROVÁ (* 1. 9. 1955 Praha)  – herečka a zpěvačka; dcera herce a operetního zpěváka L. Krečmera. Prostředí múzicky založené rodiny (babička byla členkou opery Národního divadla, tatínek členem Hudebního divadla v Karlíně a maminka vystudovala operní zpěv) ovlivnilo její umělecké a profesní směřování k herectví a zpěvu. Na střední škole začala navštěvovat na LŠU dramatický kroužek vedený J. Steimarovou. Herecké vzdělání si prohloubila studiem na DAMU, po jejímž absolvování (1978) posílila soubor pražského Studia Ypsilon, kde působí nepřetržitě dodnes. Hravá jevištní poetika této scény, zaměřená především na humor a parodii s hojným využíváním improvizačních postupů a muzikálních schopností svých herců, dokonale vyhovuje jejímu temperamentnímu naturelu, excentrickému a dynamickému projevu, smyslu pro nadsázku a zkratku a v neposlední řadě také pěveckým dispozicím. Za poslední dvacetiletí zde hrála ve většině inscenací (např. Makbeth, Obr Gargantua, Návrat na kruhy své, Matěj Poctivý, Sebevrah, Amerika, Mozart v Praze, Othello, Horké to někdo rád, Hlava Medúzy, Prodaná nevěstaPraha stověžatá). Hostovala v Hudebním divadle Karlín (titulní role v muzikálu Funny Girl) a v Divadle Na zábradlí (Perfect Days). Jako bezprostřední a vervní představitelka osobitých rusovlásek vstoupila ve druhé polovině 70. let před film. kameru epizodkami spolužačky (Zrcadlení, 1977), divačky (Báječni muži s klikou, 1978) a dívky z hospody Štefky (Lásky mezi kapkami deště (1979). Do následujícího desetiletí vykročila drobnými roličkami rozverné svatebčanky v komedii L. Smoljaka Vrchní, prchni (1980), slečny účetní v Postřižinách (1980) J. Menzela a přítelkyně číšníka Voříška (B. Poloczek) Milušky v dětském filmu Jen si tak trochu písknout (1980) režiséra K. Smyzcka, v jehož dalším snímku Jako zajíci (1981) si s gustem zahrála epizodku drbny. Výrazně komicky se projevila v „železničářské“ komedii V. Chytilové Kalamita (1981), kde její výbojná vlaková průvodčí Květa marně nadbíhá mladému strojvůdci (B. Polívka). Výtečně si porozuměla s parodicky stylizovanou úlohou naivní snoubenky lesního adjunkta (J. Hartl) v O. Lipského dobrodružné parodii Tajemství hradu v Karpatech (1981). Neotřelé komediální typy rozverných až ztřeštěných mladých žen ji provázely celá 80. léta, a přestože svým rozsahem nepatřily k ústředním rolím, dokázala na sebe vždy strhnout pozornost: laškující závoznice v Lipského ekologické sci-fi komedii Srdečný pozdrav ze zeměkoule (1982), Zizi v Balíkově retropříběhu Šílený kankán (1982), přítelkyně referenta Nádeníčka (O. Navrátil) v poetické komedii D. Kleina Jak svět přichází o básníky (1982), prostitutka Rozinka v Matějkově retrokomedii Anděl s ďáblem v těle (1983), nesmělá paní Pecháčková v cimrmanovské detektivní komedii L. SmoljakaRozpuštěný a vypuštěný (1984) a svůdná Romana v satiře J. Krejčíka Prodavač humoru (1984). Komicky vděčnou postavou se stala rozpustilá účetní z JZD Evička zvaná Evík v Troškově trilogii crazy komedií Slunce, seno, jahody (1983), Slunce, seno a pár facek (1989), Slunce, seno, erotika (1991). Dobře ji znají děti z film. pohádek, ať už jako hamižnou zámeckou kuchařku a později mlynářku Dorotku (S čerty nejsou žerty, 1985), mlynářku (Mikola a Mikolko, 1988) nebo loupežnickou hospodyni Macešku (Lotrando a Zubejda, 1997). Návštěvníci kin ji zatím naposledy viděli jako zvědavou a starostlivou maminku Štádlerovou ve Švankmajerově komediálním hororu Otesánek (2000) a jako svéráznou profesorku Káju v rodinné komedii Marie Poledňákové Jak se krotí krokodýli (2006). Její eruptivní komický talent nalezl bohaté uplatnění také na tv. obrazovce: v mnoha inscenacích (Silvestr svobodného pána, 1979; Počítání oveček, 1981; Spor herečky Kvapilové, 1982; Inzerát, 1983; Ohnivé ženy se vracejí, 1986; Útěk ze seriálu, 1988; Hlava Medúzy, 1997; Karlínská balada, 2000; Otec neznámý, 2001), pohádkách (Co takhle svatba, princi?, 1985; O spanilé Jašince, 1997; Lojzička je číslo, 2006; Škola ve mlejně, 2007) a seriálech (Arabela, 1980; Bambinot, 1984; Létající Čestmír, 1984; Arabela se vrací, 1990–93; Život na zámku, 1995; Bubu a Filip, 1996; Rodinná pouta, 2004–06; On je žena!, 2005). Nedílnou součástí její herecké tvorby je práce v dabingu (propůjčuje hlas zejména Barbře Streisand a Goldie Hawn). Zpívá v křesťanském sboru Voda života. K jejím hlavním mimouměleckým aktivitám patří charitativní činnost na podporu mentálně postižených občanů (předsedkyně klubu MOMENT).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!