V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

KNECHTL, Karel

Karel KNECHTL (* 23. 10. 1950 Praha, † 22. 12. 2001 Praha)herec, hudebník, hudební publicista, editor a diskžokej; syn grafika Karla Knechtla (1917–po 1970?), mj. autora film. plakátů, a bratr malířky Bibiany Knechtlové (* 1946). Od dětství inklinoval k divadlu. Jako středoškolák působil v divadlech malých forem (mj. Studentské divadlo při SVVŠ Velvarská, Praha 6). Roku 1967 se ve Frankfurtu nad Mohanem seznámil s tehdy novým fenoménem diskoték a stal se jedním z prvních diskžokejů v Československu. Moderní populární hudbě se věnoval i jako publicista (Aktuality Melodie) a muzikant (zpěvák a klavírista v bluesrockových skupinách Exit a Yatchmen). Herecké vzdělání z DAMU (1968–73) prověřoval čtyři sezony v angažmá Jihočeského divadla v Českých Budějovicích (1973–77), kde si zahrál i na otáčivém krumlovské jevišti (Revizor, Fidlovačka, Třetí zvonění, Naši furianti, Kupec benátský ad.), a v 80. letech v Divadle Vítězného února v Hradci Králové. Herectví si vyzkoušel i před kamerou v několika filmech rozdílných žánrů, kde mu většinou připadly jen malé roličky: příslušník SNB (Drahé tety a já, 1974), mladší zlatokop (Drsná Planina, 1979), strážník (Romaneto, 1980), voják (Pasáček z doliny, 1983), pomocník bankéře-skořápkáře v podání V. Jandáka (Láska z pasáže, 1984) a naposled švagr titulní hrdinky (Z. Bydžovská) Luděk v Kubištově povídce Příběh ohnivé Toničky z triptychu Figurky ze šmantů (1987). Menší role si zahrál na obrazovce v tv. filmech (Poslední dopis, 1973; Stránky z deníku, 1977; Jak se zranit ve službě, 1978). Po roce 1989 se vrátil k hudební publicistice; byl šéfredaktorem tv. pořadu Bago (1992–94) a Stoptime (1994). Výraznou stopu zanechal v soukromých rádiích Radio Bonton, Radio City a Radio Zlatá Praha, jehož byl od roku 1995 programovým ředitelem. V letech 1997–98 zastával funkci předsedy Akademie populární hudby. Od roku 1999 až do předčasné smrti byl uměleckým a repertoárovým ředitelem gramofonové firmy Sony Music Bonton. Editorsky uspořádal stovky reedic archivních nahrávek z oblasti populární hudby (mj. 37 CD s K. Gottem) včetně div. představení Semaforu. Často bývá uváděn jako rok jeho narození 1949.
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!