V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

KAREN, Bedřich

Bedřich KAREN vl. jm. Bedřich Fremmr (* 15. 10. 1887 Plzeň, † 21. 8. 1964 Mariánské Lázně)  – herec. Jako syn dělníka ze Škodových závodů se od studentských let zajímal o literaturu, recitaci a divadlo. Rok před maturitou opustil plzeňské reálné gymnázium, krátce studoval herectví u Josefa Šmahy v Praze a roku 1905 zahájil profesionální dráhu u kočovných div. společností (B. Klečková, J. E. Sedláček, J. Tutter, M. Zieglerová , A. Kučera). Roku 1910 ho angažoval Vendelín Budil do činohry Městského divadla v Plzni, na jejímž různorodém repertoáru vyrostl během šesti sezon ve vynikajícího představitele milovnických a hrdinských rolí (Radúz a Mahulena, Hamlet). V Praze působil od roku 1917, kdy se stal členem Městského divadla na Královských Vinohradech. Zde se uplatnil především v inscenacích K. H. Hilara, kterého také následoval roku 1921 do činohry Národního divadla, kde už setrval do odchodu na odpočinek (1959). Svým urostlým mužným tělem, výraznou sympatickou tváří, pružným hlasem a vnitřní pozitivní vitalitou byl přímo ideálně disponován pro velké hrdinské typy domácích i světových autorů (mj. Cid, Cyrano z Bergeracu, Falkenštejn, Don Carlos, Pelops a později Tantalos a Faust), které postupně vystřídali příslušníci sebevědomé moci, postavy vůdcovské, otrokářské, feudální, církevní a buržoazní. Ve svém expresivním hereckém projevu sugestivní a přitom úsporné mimiky a gestikulace kladl také velký důraz na kulturu řeči. Později znamenitě charakterizoval v pronikavých psychologických studiích starší muže pevné vůle a rozhodného jednání (doktor Sigelius v Bílé nemoci). Krátce po vzniku republiky vstoupil po boku svých vinohradských kolegů do historie českého filmu postavou okradeného továrníka Klase v nedochované detektivní komedii Antonína Fencla Čaroděj (1918). Spolu s předními vinohradskými herci hrál také ve dvou melodramatických filmech div. režiséra F. Hlavatého Mnichovo srdce (1921) a Neznámé matky (1921). Svou první velkou film. postavu vytvořil po osmileté přestávce, kdy přenesl ze scény Národního divadla na celuloidový pás titulního hrdinu legionářského dramatu podle Medkovy hry a románu Plukovník Švec (1929) S. Innemanna. Ani zvukový film mu nebyl zpočátku příliš nakloněn, když mu do znárodnění nabídl jen tři větší role: chodského mučedníka Jana Sladkého Kozinu v Innemannově historickém dramatu Psohlavci (1931), dvorního radu profesora doktora Sigelia v Haasově adaptaci Čapkovy protiválečné hry Bílá nemoc (1937) a prolhaného německého alchymistu Davida Wolframa ve Vávrově historické komedii Cech panen kutnohorských (1938). Po bezmála desetileté pauze mu již zestátněná kinematografie poskytla několik možností vytvořit převážně negativní postavy v historických i současných filmech. Ve Steklého adaptaci sociálního románu Marie Majerové Siréna (1947) hrál generálního ředitele Bachera, jednoho z hlavních viníků tragického vyústění stávky horníků. Z jeviště transponoval do film. podoby úlohu asociálního stavitele Rubeše v sociálním dramatu Karla Steklého podle Olbrachtova stejnojmenného románu Anna proletářka (1952). Autentické i fiktivní historické figury zpodobnil v Krškových životopisných filmech Posel úsvitu (1950, majitel továrny na sukno Alois Knopp), Mikoláš Aleš (1951, ředitel Akademie výtvarných umění Swerts) a Z mého života (1955, doktor Ladislav Rieger), v Makovcově filmu o českém cestovateli Emilu Holubovi Velké dobrodružství (1952, belgický král Leopold II.) a ve Vávrových husitských dramatech Jan Hus (1954, kardinál Pierre d’Ailli) a Proti všem (1956, louňovický probošt) a ve Steklého komedii Dobrý voják Švejk (1956, profesor Heuer). Neminuly ho však ani ryze tendenční postavy zahraničních nepřátel socialistického státu: americký plukovník Jacobs v Kadárově-Klosově dramatu Únos (1952) a představitel chemického koncernu Smith v Cikánově budovatelském dramatu Výstraha (1953). Veskrze záporná byla také role vysokého církevního hodnostáře biskupa Dittrichštejna, zavilého a přitom rafinovaného odpůrce pokroku, kterou ve Vláčilově historické baladě Ďáblova past (1961) uzavřel definitivně činnost před kamerou. Patřil též k hojně zaměstnávaným rozhlasovým hercům. O svém životě podal svědectví ve vzpomínkové knize Episody (1946) a jeho tvorbu zhodnotil František Černý v publikaci Bedřich Karen, hrdina jeviště zjitřeného válkami (1947). Nositel Státní ceny za herecké umění (1927), titulu Zasoužilý umělec (1953) a Řádu práce (1955).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!