V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

BENÍŠKO, Karel

Karel BENÍŠKO (* 14. 12. 1908 Praha, † 15. 6. 1975 Praha)herec, rozhlasový hlasatel a dramatik; syn herečky O. Beníškové a manžel herečky S. Amortové. Studoval malbu na pražské AVU (1930–32), ale nakonec se rozhodl pro herectví. Začínal v činohře Národního divadla v Bratislavě (1932–36), dva roky pak pracoval v Československém rozhlasu Praha, než se stal členem Městského divadla na Královských Vinohradech (1937 až 1942). Během okupace, kdy byl za ilegální odbojovou činnost vězněn, působil v Městském divadle v Plzni. Po osvobození jako invalidní důchodce spolupracoval s rozhlasem a roku 1957 se vrátil k jevištní práci v Městských divadlech pražských. Jeho levicové smýšlení ho přivedlo také před film. kameru, kde debutoval v sociálním dramatu Trhani (1936). V následujícím dramatu Láska a lidé (1937) mu V. Wasserman a Vladislav Vančura svěřili ústřední postavu zmrzačeného konstruktéra Viktora Kovaříka, který svou situaci řeší sebevraždou. Obdobně tragickými rysy se vyznačuje úloha nešťastně ženatého chodského sedláka Matěje Záhoře, jenž se stane obětí vraždy ve vesnickém dramatu V. Wassermana Boží mlýny (1938). Později se na plátně vyskytoval už jen v drobných rolích, např. jako letecký konstruktér (Neporažená armáda, 1938), četník (Druhá směna, 1940), právní zástupce (Tetička, 1941), pomocník střelmistra (Skalní plemeno, 1943), šafář (Počestné paní pardubické, 1944), biskup Jan (Slasti Otce vlasti, 1969) a naposledy jako člen správní rady (Slečna Golem, 1972) a vesničan Bíca v Tomanově dramatu Cesty mužů (1972). V 50. letech se uplatnil jako komentátor politicky exponovaných dokumentárních filmů (např. Rozloučení s Klementem Gottwaldem, Pozdrav veliké země). Na sklonku své kariéry se objevil také na obrazovce v tv. filmech Vražda v ulici Lourcine, Půlpenny a Poslední královna (vše 1974). Pod pseudonymem Karel Tomášek napsal řadu div. a rozhlasových her (mj. Operace, Arabská devítka). Nositel titulu Zasloužilý umělec (1971).

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!