V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

KAMPF, Zdeněk

Zdeněk KAMPF (* 20. 9. 1920 Jaroměřice u Moravských Budějovic, † 12. 1. 1987 Brno)  – herec; manžel herečky V. Fialové. Vystudoval herectví na Státní konzervatoři v Brně (1943) a celou jevištní kariéru zasvětil brněnským scénám: Národní divadlo (1943–52), Městské divadlo mladých (1952–54) a od roklu 1954 až dio své smrti Státní divadlo. Ve filmu začínal těsně po válce epizodkou jednoho z lupičů v parodii R. Hrušínského Pancho se žení (1946). Podruhé už měl vedlejší úlohu syna titulního hrdiny, oportunistického továrníka (J. Raušer), v Gajerově dramatu Pan Habětín odchází (1949). Během 50. let se objevil na plátně pouze ve čtyřech kostýmních rolích. Ve Steklého adaptaci Jiráskova románu Temno (1950) hrál opět po boku J. Raušera otce pražského měšťana Jiříka Březiny, který pro katolickou víru raději oželí lásku k dívce jiného vyznání (J. Švorcová). Trojnásobná spolupráce s režisérem Václavem Krškou mu nabídla drobnější postavy studenta Tonyho Gerstnera v životopisném snímku o Josefu Božkovi Posel úsvitu (1950), cizince v orientální pohádce Labakan (1956) a malíře Ešrefa v pohádce podle div. hry Nazima Hikmeta Legenda o lásce (1956). Po odmlce se vrátil v menších rolích příslušníka SNB (Dívka s třemi velbloudy, 1967) a starosty (Sedm havranů, 1967). S nástupem normalizace se dočkal své největší film. příležitosti – ústřední postavy politicky dezorientovaného výzkumníka, ing. Jaroslava Krále, jemuž pomůže nalézt správnou cestu stranická funkcionářka (J. Švorcová), v psychologickém dramatu J. Macha Člověk není sám (1971). S nacistickou okupací jsou pak spojeny role vyšetřovatele gestapa (Klíč, 1971) a tlumočníka (…a pozdravuji vlaštovky, 1972). Poté se mihl jako poslanec v Jirešově baladicky laděném snímku Opera ve vinici (1981) a naposled jako c. k. cenzor v dalším životopisném snímku Lev s bílou hřívou (1986). Zachytila ho i tv. kamera, zejména v záznamech div. představení a inscenacích zejména brněnského studia ČST (mj. Zmoudření dona Quijota, 1963; Nebožtík Nasredin, 1964; Odchod bez řádů, 1982; Velká rána, 1984), ojediněl i v seriálu Duhový luk (1972).
Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!