V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

JURDOVÁ, Běla

Běla JURDOVÁ vl. jménem Blažková (* 5. 10. 1919 Plzeň, † 15. 8. 2009 Praha)herečka. Od malička ji okouzlovalo divadlo, jemuž se ochotnicky věnovala v Chrudimi a Hradci Králové (spolek Klicpera). Po ukončení školy si vydělávala jako asistentka u lékaře, byla prodavačkou i úřednicí. Jejího hereckého projevu si povšimli herci z Východočeského divadla a po několika pohostinských vystoupeních zde přijala první angažmá. Za okupace přestoupila do Beskydského divadla v Hranicích (1941–44) a na konci války krátce pobyla v pražském divadle Nový život v Alhambře (1945). Po osvobození byla členkou Zemského divadla v Ostravě (1945–47) a pak již působila výhradně na malých pražských scénách (Divadlo státního filmu a Pražská estráda) a před kamerou. V první poválečné dekádě patřila k novým tvářím znárodněné kinematografie, která nepřinesla pouze obměnu tematických okruhů a námětových zdrojů, ale i nástup mladé herecké generace. Jako představitelka zdravého ženského mládí vtiskla svým hrdinkám jiskřivý půvab, ale i ostrou charakteristiku, civilní projev a kultivovanou komediálnost. Poprvé se na plátně mihla v epizodkách filmů M. Friče: jako dívka okopávající růže v komedii Prstýnek (1944) a žena s kočárkem v detektivních příbězích Čapkovy povídky (1947). O vzestup její popularity se zasadil režisér V. Kubásek, když ji ve svém romanticko-historickém snímku o strážcích moravsko-uherských hranic z konce 18. století Portáši (1947) obsadil do jedné z hlavních rolí – vesnické vdovy Anežky Košutové, která se znovu sblíží se svou dávnou láskou (J. Roll). Dobové kostýmy oblékla také jako chalupnická dcerka Růža Kykalová v Cikánově film. adaptaci románu Antala Staška O ševci Matoušovi (1948) a jako Markýtka Dařbujánová, žena havíře a léčitele (J. Sovák) ve Fričově pohádce Dařbuján a Pandrhola (1959). Úspěšně si počínala také v úlohách mladých energických žen ze současnosti: sličná příslušnice naší zahraniční armády četařka Stáňa v dramatu M. Friče Návrat domů (1948), energická dcera potměšilého sedláka Manča Harazimová ve „feministické“ komedii J. Macha Vzbouření na vsi (1949), manželka políra Klimeše (O. Vykypěl) v kriminálním dramatu Jiřího Slavíčka Dnes o půl jedenácté (1949), sekretářka Anči ve Fričově satirické veselohře Nechte to na mně (1955), manželka koncertního houslisty, alkoholika Maška (V. Ráž), v dramatu M. Friče ze života notorických alkoholiků Dnes naposled (1958). Vedle těchto výrazných figur hrála také menší party dělnice (Karhanova parta, 1951), referentky (Dovolená s Andělem, 1952), redaktorky (Cesta ke štěstí, 1951), sekretářky (Konec strašidel, 1952), pokladní (Rychlík do Ostravy, 1960; Strakatí andělé, 1964), zdravotnice (Případ Lupínek, 1960) nebo knihovnice (Tažní ptáci, 1961). Od poloviny 60. let ji diváci v kinech už potkali jen velmi ojediněle a pouze v epizodkách, např. návštěvnice luxusní restaurace (Světáci, 1969), učitelky (Dívka na koštěti, 1971) a vesnické ženy (Stůj, nebo se netrefím, 1998). Příležitostně se objevovala na tv. obrazovce, v inscenacích a filmech (Rudá v černé, 1967; Klauni a vlastenci, 1991; Panenka s porcelánovou hlavičkou, 1991), častěji však v seriálech (30 případů majora Zemana, 1974–79; Arabela, 1980; Létající Čestmír, 1983; Největší z Pierotů, 1990). Nadace Život umělce jí udělila cenu Senior Prix (1994).

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!