ADAMOVSKÁ, Zlata
Zlata ADAMOVSKÁ (* 9. 3. 1959 Praha)
–
herečka; bývalá manželka novináře a politika Radka Johna (* 1954). Pochází z rodiny cukráře a administrativní pracovnice. Absolvovala dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze (1980), hostovala na různých pražských scénách (Divadlo na Vinohradech, Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého, Městská divadla pražská) a recitovala ve Viole. Až do roku 1984, kdy se stala členkou Městských divadel pražských (
Svatá Jana,
Markéta Lazarová), dávala přednost herectví ve svobodném povolání. Od roku 1990 je její domovskou scénou Divadlo na Vinohradech (
Cid,
Maškaráda). Filmaři o ni projevili zájem už během studií, kdy jí první velkou hereckou příležitost dal Jaromil Jireš postavou chemické laborantky Nadi Frýbortové v páralovském filmu
Mladý muž a bílá velryba (1978). Prostřední princeznu Elenku si zahrála ve Vorlíčkově pohádce
Princ a Večernice (1978). Režisér
F. Vláčil jí svěřil roli mladičké Otylky Dvořákové, dcery Antonína Dvořáka (
J. Vinklář) zamilované do skladatele Josefa Suka (
O. Pavelka), ve své variaci na dvořákovské téma
Koncert na konci léta (1979). Ve zcela odlišném prostředí se pohybovala prodavačka Věra, dcera ševce Bursíka (
V. Menšík) z romance
K. Kachyni o Žižkovu 30. let
Lásky mezi kapkami deště (1979) či sekretářka mimořádně lidského advokáta (
M. Kopecký) Zuzana Bulínová v Jirešově hořké komedii
Causa Králík (1979). Po menších úlohách učitelky (
Brontosaurus, 1979), dcery polesného Bayera (
Drsná Planina, 1979) vytvořila zajímavou dvojroli Alice a její maminku Blanku zamlada v Rážově sci-fi komedii
Něco je ve vzduchu (1980). Velkou roli moderní mladé učitelky, nekompromisně bojující za své zásady, vytvořila v Matějkově psychologickém filmu
Má láska s Jakubem (1982). Od poloviny 80. let se objevuje často na plátně v postavách osudových mladých žen z lepších kruhů, posléze dámiček pochybných mravů a manželek a matek: inspirativní láska slavného skladatele (
L. Munzar) Kamila Stösselová v Jirešově životopisné impresi o Leoši Janáčkovi
Lev s bílou hřívou (1986), manželka ruského básníka A. S. Puškina (
M. Vašut) Natálie v první povídce ze Soukupova historického snímku
Divoká srdce (1989), obchodní cestující s čističem skvrn Nadja v hrabalovské komedii
Andělské oči (1994)
D. Kleina, bývalá milenka hlavního hrdiny (
J. Bartoška) Alžběta v psychologickém dramatu
Má je pomsta (1995), poživačná a nevěrná ředitelská panička Zita Gráfová v Polesného adaptaci Páralova románu
Milenci & vrazi (2004), žena ambiciózního starosty Touchyny (
B. Polívka) v komedii
D. Kleina z prostředí malebné jihomoravské vesnice
Svatba na bitevním poli (2008), královna Viktorie ve Šmídmajerově pohádce
Peklo s princeznou (2009). Stejně tak bohaté konto rolí nastřádala z tv. inscenací (
Sůl země, 1981;
Kamenný orchestr, 1981;
Postel s nebesy, 1984;
Růžový Hubert, 1985;
Nevěsta, 1986;
Zvonokosy, 1990;
Vdova po básníkovi, 1991;
Láska zlatnice Leonetty, 1991;
Az
rael, anděl smrti, 1995;
Polední žár, 1997;
Genij vlasti, 1998;
Borůvkový vrch, 2001;
Ideální manžel, 2001;
Ani svatí, ani andělé, 2001;
Brouk v hlavě, 2002;
Z rodinného alba, 2002;
Hodina tance a lásky, 2003;
Slečna Guru, 2006), pohádek (
O stříbrném a zlatém vajíčku, 1981;
Vltavská víla, 1987;
Sněhová královna, 1987;
Démantový déšť, 1989;
Král a zloděj, 1991;
O kováři Básimovi, 1996;
O vílách Rojenících, 1997;
Tajemství mořské panny, 1998;
Pohádka z ostrova Man, 2002;
Kočičí princezna, 2005;
Poslední kouzlo, 2006;
O Šípkové Růžence, 2006) a seriálů (
Žena za pultem, 1977;
Sanitka, 1984;
Malý pitaval z velkého města, 1986;
Případ pro zvláštní skupinu, 1988;
Ďábel v Praze, 1996;
Manželská tonutí, 1996;
O ztracené lásce, 2001;
Četnické humoresky 3, 2007). Novou vlnu popularity jí přinesla ústřední postava zpěvačky s detektivním instinktem Zlaty Adamové z detektivního seriálu podle literární předlohy Josefa Škvoreckého
Hříchy pro pátera Knoxe (1992) a později si diváky podmanila jako dětská lékařka Páleníková v seriálu
Ordinace v růžové zahradě (2005–10). Knižní portrét herečky sestavil Jakub Hladký pod názvem
Zlata Adamovská (2010).
