V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

JANSOVÁ, Mary/Marie

Mary/Marie JANSOVÁ provdaná Císařová (* 16. 6. 1897 Praha, † 10. 7. 1975 Praha)herečka. V závodě svého otce se vyučila fotografování, a tak přišla do styku s filmem. Od roku 1919 navštěvovala herecké kursy bývalého operetního zpěváka Richarda Baláše v rámci nově zřízené film. školy režiséra R. F. Branalda v pražské ulici Na Perštýně. Své zkušenosti z výuky uplatnila poprvé v roli ženy českobratrského písmáka (K. Lamač) v mnohokrát předělávaném a nikdy neuvedeném historickém filmu R. F. Branalda Utrpením ke slávě (1919). Většina snímků, které zpočátku natáčela především pro firmy Bohemian-Rival a Poja Film, se nedochovala. Hvězdu němého filmu z ní učinily milovnické úlohy chudých venkovských dívek, často svedených a opuštěných lehkomyslnými floutky, v nenáročných sentimentálních melodramatech režírovaných podle bulvárních románků zejména V. Kubáskem (Čarovné oči, 1923; Dvojí život, 1924; Děvče z hor, 1924). Svým původem z vyšších společenských vrstev vybočuje z této skupiny pouze její titulní hrdinka, za hraběte provdaná továrníkova dcera, ve filmu Jindra, hraběnka Ostrovínová (1924). Svou půvabnou oválnou tvář s jímavým pohledem očí, ostře vykrojenými rty a lemovanou zvlněnými tmavými vlasy propůjčila Havlíčkově manželce Julii Sýkorové v Lamačově a Pištěkově životopisném dramatu Karel Havlíček Borovský (1925). S rolí stenotypistky Julči Břežanské z Krňanského  melodramatu Příběh jednoho dne (1926) opouští pozici první milovnice, aby nadále hrála víceméně vedlejší role číšnic (Pohádka máje, 1926; Pohorská vesnice, 1928), manželek (V panském stavu, 1927; Kainovo znamení, 1928; Černé oči, proč pláčete…?, 1930). Jako protagonistka se připomněla ještě na sklonku němé éry i své herecké kariéry (Pramen lásky, 1928; Dítě periferie, 1929). Ve zvukovém filmu se s ní diváci na plátně už nesetkali. Celou dobu své herecké dráhy působila rovněž ve firmě svého otce až do sňatku (1934). Za nacistické okupace se spolu s manželem Josefem Císařem, členem Rady tří, aktivně zapojili do odbojového hnutí až do svého zatčení a uvěznění v Terezíně. Po válce byla vyznamenána medailí Za chrabrost (1946).

 

 

 

 

 

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!