V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

BECHYŇOVÁ, Jarmila

Jarmila BECHYŇOVÁ provdaná Šnejdárková (* 27. 11. 1906 Prostějov, † 18. 7. 1992 Praha)  – herečka; dcera sociálnědemokratického politika Rudolfa Bechyně (1881–1948), sestra podnikatele a politika Zdeňka Bechyně (1905–1974) a matka tv. scenáristky a dramaturgyně Jarmily Turnovské (1930–2010). Vystudovala reálné gymnázium a poté Stání konzervatoř v Paze, aby histovala v Národním divadle a účinkovala v Divadle V. Buriana (1927), Národním divadle moravskoslezkém v Ostravě (1927–28), Národním divadle v Praze (1928–42, 1945–51) a po propuštění pak členkou Vesnického divadla (1951–61). Za 2. světové války ji nacisté internovali ve Svatobořicích (otec byl v londýnské exilové vládě) a v 50. letech byla znovu perzekvovaná z politických důvodů (1969 rehabilitována). Poprvé se ve filmu objevila jako sekretářka firmy „Lila“ v hudební komedii Na růžích ustláno (1934) a pak ještě vytvořila čtrnáct, vesměs epizodních rolí: komorná Růženka (Jindra, hraběnka Ostrovínová, 1935), Markova žena (Trhani, 1936), Tereza (Panenství, 1937), Háčinka (Věra Lukášová, 1939) a znovu po odmlce Julie Dráková (Až se vrátíš, 1947), Vančurová (O ševci Matoušovi, 1948), žena v Porthaimce (Revoluční rok 1848, 1949), Postavová (Nástup, 1952), šenkýřka (Divotvorný klobouk, 1952), Jednova matka (Cirkus bude!, 1954), matka uvězněného (Jan Žižka, 1955) a po vynucené pouze pak po 10 letech trojicí filmů: teta (Zlatá reneta, 1965), hysterka (Ztracená tvář, 1965) a profesorka kreslení (Zločin v dívčí škole, 1965).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!