V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

HYBNEROVÁ, Vanda

Vanda HYBNEROVÁ (* 30. 9. 1968 Praha)herečka a fotografka; dcera mima B. Hybnera a malířky J. Kremanové a manželka herce S. Rašilova ml. Od dvanácti let hrála pantomimu v amatérské skupině Grglo. Vystudovala nejprve fotografii na střední uměleckoprůmyslové škole grafické a poté herectví na DAMU (1992). Sedm let až do jeho zrušení působila v pražském divadle Labyrint (Mein Kampf, Něžná), hostovala např. v Národním divadle, ve Studiu Gag, v Divadle na Vinohradech, Divadle pod Palmovkou, CD 94 a Divadle v Celetné. Nemálo rolí ztvárnila i na jevišti Divadla v Řeznické (Skleněný zvěřinec, Omámený kolotoč, Důkaz) a od roku 2003 hlavně Divadla Komedie (Tvar věcí, Alenka v kraji divů, Klara S., U cíle, Hořké slzy Petry von Kantové, Žižkov, Utrpení knížete Sternenhocha, Snílci, Lvíče, Zajatci), kde má často za partnera svého manžela, se kterým také některé hry režírovala (Židle, Pokus Pes čili Potwor). Za roli Catherine ve hře Davida Auburna Důkaz získala Cenu Thálie (2005). Do kontaktu s filmem se dostala poprvé na sklonku 80. let, kdy se objevila v menších rolích funkcionářky (Poutníci, 1988) a kadeřnické učnice (Dotyky, 1988). Pravidelnější účinkování před kamerou zahájila až po více než deseti letech v malých i výrazných postavách mladých matek smířených se svým nelehkým údělem: policistka Vanda v Taušově psychologickém dramatu Kanárek (1999), utrápená majitelka vesnického krámku Jana ve Slámově hořké komedii Divoké včely (2001) a Pavla v Hartlově komedii na motivy legendárního tv. seriálu Taková normální rodinka (2008). Jiný typ současné mladé ženy jí přinesla úloha stárnoucí investigativní reportérky Anety, nejmladší z trojice sourozenců-sirotků (M. Donutil, M. Vladyka), o jejichž vyjasňování vztahů během výletu do hor vypráví Bařinova hořká komedie podle Vieweghova bestselleru Román pro muže (2010). Mnohem větší uplatnění než film jí poskytuje televize v tv. filmech (Živnostník, 2005; Stříbrná vůně mrazu, 2005; Na vlky železa, 2008; Zasaženi bleskem, 2009), pohádkách (Neklepejte, princi!, 1993; Poslední kouzlo, 2006) a především seriálech (Černí andělé, 2001; Pojišťovna štěstí, 2004; Ordinace v růžové zahradě, 2005; Bazén, 2005; Letiště, 2006–07; Soukromé pasti, 2008; Dokonalý svět, 2009). Věnuje se též fotografování se zaměřením na portrétní a div. fotografii.

 

 

 

 

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!