V nakladatelství LIBRI právě vychází: ,,,

HURT, Jaroslav

Jaroslav HURT (* 30. 12. 1877 Přerov, † 15. 4. 1959 Tábor)  – herec a režisér; syn herce a divadelního režiséra a ředitele Jana Hurta (1854–1921), bratr herce, divadelního ředitele, režiséra a výtvarníka Josefa Hurta (1881–1945) a manžel zpěvačky Vlasty Loukotkové (1893–1973). V kvartě zanechal studia na jindřichohradeckém gymnáziu, aby se věnoval divadlu. S hereckou průpravou, jež mu poskytl otec, byl od roku 1893 angažován u různých div. společností (A. Dobrovolný, L. Chmelenský, J. E. Sedláček). Pak byl členem souboru Městského divadla Plzeň (1904–06) a jako herec a režisér působil v Národním divadle v Praze (1906–19, 1921–25) a Jihočeském národním divadle v Českých Budějovicích (1919–21). V letech 1927–39 pracoval jako režisér pražské rozhlasové stanice Radiojournal, kde položil základy rozhlasové činohry a režie. Po osvobození zastával funkce šéfa činohry a uměleckého ředitele v Jihočeském národním divadle v Českých Budějovicích (1945–50). Herecky se vyprofiloval v představitele hrdinských a charakterních postav klasického českého a světového repertoáru. Umělecké ambice projevil také v oblasti kinematografie, kde se podílel na průkopnických dílech film. výrobny Asum A. Sedláčkové a jejího manžela Maxe Urbana jako herec (Dáma s barzojem, 1912; Rozvedená paní, 1913) a režisér (Falešný hráč, 1912). Hrál ještě v pěti dalších němých filmech, např. prvního stavitele a ďábla (Stavitel chrámu, 1919), detektiva (Šílený lékař, 1920), truhlářského mistra (Pražský flamendr, 1926) a radu Burdycha (Pantáta Bezoušek, 1926). Zvukový film ho zachytil už jen dvakrát, a to v úloze tchána mladého hrdiny (J. Voskovec) v Honzlově komedii Peníze nebo život (1932) a jako bankovního ředitele dr. Bartoše v Kubáskově a Kokeislově osvětovém melodramatu Osudná chvíle (1935). Herectvím se zabýval také na bázi teoretické a pedagogické; publikoval řadu odborných článků a knihu Řečnictví v teorii i v praxi (1934) a byl profesorem mimiky a deklamace na pražské Státní konzervatoři (1919–28).

Úvodní slovo
Databáze vychází z třísvazkové encyklopedie Miloše Fikejze: Český film. Herci a herečky: I. díl: A–K (Libri 2006), II. díl: L–Ř (Libri 2007), III. díl: S–Ž (Libri 2008). Původních 2 890 hesel vesměs doznalo doplnění a aktualizace a přibylo dalších 168 hesel, jak příslušníků nejmladší herecké generace, jež za poslední léta vstoupila (i díky tv. obrazovce) do obecného povědomí, tak herců a hereček starších ročníků. Jejich účast ve filmech zdokumentovaly až poslední dva katalogy Český hraný film V: 1971–1980 (2007) a Český hraný film VI: 1981–1993 (2010), zpracované a vydané Národním filmovým archivem. Opět jsou zařazeni rovněž slovenští herci a herečky, kteří v ČR natáčí či trvale působí, a přibyli i další režiséři a režisérky, pokud, byť ojedinělé, stáli nejen za, ale i před kamerou. Aktualizaci hesel a zpřístupnění databáze zdarma podpořil příspěvek audiovizuálního odboru MK ČR, jemuž zde upřímně děkujeme, který pokryl téměř polovinu nákladů. V textu jsou užity obecně srozumitelné zkratky obecné, ale také institucí; ty lze najít na internetu, proto je (oproti knižnímu vydání) neuvádíme. V krátkém čase, který byl na realizaci databáze vyměřen, se autor a redakce nemohli vyvarovat chyb. Budeme vděčni čtenářům za upozornění na nedostatky a zároveň je prosíme o trpělivost, protože po delším zkušebním provozu provedeme případné opravy najednou — Miloš Fikejz a František Honzák

Copyright © Miloš Fikejz, 2006, 2007, 2008, 2010
Dodatky © Miloš Fikejz, František Honzák, 2010
© Libri, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011

Upozornění: Databáze je zdarma zpřístupněna ke čtení, nikoliv kopírování textu či jeho částí, což bez výslovného souhlasu autora a nakladatelství odporuje autorskému zákonu!